AI pomohla zmapovat molekulární mračna v naší galaxii

Hvězdy vznikají koalescencí molekulárního plynu a prachu ve vesmíru, které vyzařují slabé rádiové vlny pozorovatelné radioteleskopy. Při pozorování ze Země se před a za molekulárními mračny nachází velké množství hmoty. Tyto překrývající se prvky ztěžují určení jejich vzdálenosti a fyzikálních vlastností, jako je velikost a hmotnost.

Přestože je tedy naše galaxie, Mléčná dráha, jedinou dostatečně blízkou galaxií, bylo velmi obtížné zkoumat fyzikální vlastnosti molekulárních mračen uceleným způsobem z pozorování ve velkém měřítku, aby bylo možné provádět podrobná pozorování molekulárních mračen v celém vesmíru,

Výzkumný tým vedený doktorem Shinji Fujitou z Osaka Metropolitan University identifikoval, na základě rozsáhlých dat molekul oxidu uhelnatého, podrobně pozorovaných 45m radioteleskopem Nobeyama, přibližně 140 000 molekulárních mračen v galaxii Mléčné dráhy. Mračna představují oblasti vzniku hvězd. Pomocí umělé inteligence výzkumný tým odhadl vzdálenost každého z těchto molekulárních mračen, určil jejich velikost a hmotnost a úspěšně zmapoval jejich rozložení, které dosud nejpodrobněji pokrývá první kvadrant galaktické roviny.

"Výsledky nejenže poskytují pohled na galaxii z ptačí perspektivy, ale pomohou také při různých studiích vzniku hvězd," vysvětlil Dr. Fujita. "V budoucnu bychom chtěli rozšířit rozsah pozorování pomocí 45m radioteleskopu Nobeyama a zahrnout data z pozorování radioteleskopu na obloze na jižní polokouli, kterou nelze z Japonska pozorovat, a vytvořit tak kompletní mapu rozložení hvězd v celé Mléčné dráze."

Zdroj: https://www.omu.ac.jp/en/info/research-news/entry-23936.html

Foto: Úvodní obrázek byl vytvořen pomocí programu DALL.E 2

Více z vesmíru na CZECHSIGHT:

Tito roboti inspirovaní vodními tvory by mohli zkoumat mimozemské oceány

Jak se designují roboti pro vesmírný výzkum? Třeba tak, že se napodobí tvorové žijící na planetě Zemi. Britští vědci se nechali inspirovat drobnými oceánskými živočichy a vyvíjejí robota, který by jednou mohl proplouvat vody jiných planet či se uplatnit zde na Zemi ať už ve výzkumu, nebo v průmyslu.

CZECHSIGHT – Vše z české a zahraniční vědyMichaela Novotná

Česká vědecká mise k Měsíci překročila další milník v přípravě

Vývoj historicky největší české kosmické sondy LVICE² s vlastním pohonem pokročil do další fáze projektu. Měsíční sonda s řadou českých vědeckých přístrojů nabyla na velikosti a do její přípravy se zapojily další české aerospace firmy.

CZECHSIGHT – Vše z české a zahraniční vědyJakub Zamouřil