U lidí trpících alkoholismem, tedy chronickou potřebou konzumace alkoholu a ztrátou kontroly nad svým pitím, dochází ke změnám v mozku. Jednou z nich je úbytek objemu prefrontálního kortexu a poruchy jeho funkce. V této části mozku probíhají důležité úkony, jako je zpracování emocí a rozhodování. Vědci v nové studii popisují další mechanismus, který se na zhoršování stavu mozku při nadměrném pití alkoholu podílí – imunitní systém.
V rámci studie otištěné v prestižním časopise Brain, Behavior, and Immunity (i.f.: 19,9) byly zkoumány mozky myší závislých na alkoholu. Alkoholismus byl u myší vytvořen vystavením ethanolových výparů a injekcemi. Součástí injekcí byl také pyrazol, který udrží stabilní koncentraci alkoholu v krvi. Následně byly pozorovány změny preference myší k častějšímu dobrovolnému pití alkoholu. Vědci objevili zvýšené množství signální molekuly interleukin 1β (IL-1β) a popsali jeho rozdílné působení na abstinující myši a na myši trpící alkoholismem.
IL-1β bývá aktivován v případě zranění nebo propuknutí infekce. Je zodpovědný za regulaci zánětlivé reakce, mimo jiné v prefrontálním kortexu. Chování této molekuly se liší v závislosti na jejím množství a také na přítomnosti alkoholu. IL-1β se v prefrontálních kortexech myších alkoholiků, oproti zdravým mozkům, vyskytoval ve dvojnásobném množství. Totéž potvrzují pitvy mozků lidí se závislostí na alkoholu.
V neintoxikovaném stavu IL-1β aktivuje protizánětlivou signalizační dráhu. Také snižuje hladiny GABA (kyseliny gama-aminomáselná) - neurotransmiteru, který pomáhá regulovat nervovou aktivitu. U myší závislých na alkoholu se činnost IL-1β výrazně změnila. Zánětlivou reakci v mozku naopak zvyšovala a zvýšená byla i hladina GABA. Tyto změny považují autoři studie za spouštěče transformace aktivity mozku, a tedy i chování. Odlišná funkce IL-1β u myší přetrvávala i po třech až pěti dnech od odebrání alkoholu z jejich stravovacího režimu.
Pochopení tohoto mechanismu by mohlo umožnit léčbu příznaků souvisejících s alkoholismem, zejména poškození prefrontálního kortexu pomocí léků zacílených na signalizační dráhu IL-1β. Tyto protizánětlivé blokátory se již používají při léčbě zánětlivých chorob jako je revmatoidní artritida. Proto by IL-1β blokátory mohly být zařazeny do klinického využití relativně snadno, a brzy by mohly začít pomáhat lidem trpícím alkoholismem.
Zdroj: https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S088915912300051X?via%3Dihub
Foto: David Matos, Unsplash
Více z medicíny a zdraví na CZECHSIGHT:
Filip Šlapal
Kristýna Molnárová
Vstup do diskuze