Amsterdam se zaměří místo růstu na „koblihovou" ekonomiku. Přečtěte si, jaký může mít dopad

Amsterdam vidí příležitost v novém ekonomickém modelu s ohledem na udržitelnost. Přitom se neohlíží na tradiční finanční metriky. Model vyvinutý britskou ekonomkou Kate Raworth ukazuje, jak lze snadným způsobem vyřešit i složité sociální a klimatické cíle.

Model „koblihy“ zblízka

Pro ilustraci, jak takový model vypadá, si představte americký donut. Jeho vnitřní prstenec znázorňuje minimální životní úroveň vycházející z cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Od potravy a čisté vody po genderovou rovnost a přiměřené bydlení. Podle tohoto modelu by se nikdo neměl dostat do díry ve středu koblihy, což by znamenalo, že nemá dost na to, aby si mohl dovolit základní životní potřeby. Vnější prstenec koblihy představuje ekologické limity planety, od úbytku biologické rozmanitosti a znečištěného ovzduší až po klimatický kolaps. Amsterdam se chce pohybovat mezi vnitřním a vnějším kruhem.

„Uvnitř dvou hranic mezi sociálním základem, a ekologickým stropem, je tento koblihovitý prostor, kde je možné uspokojit potřeby všech lidí i planety,“ říká Ilektra Kouloumpi, vedoucí strategie v organizaci Circle Economy, která spolupracuje s Kate Raworth na dalším směřování města. Společně s týmy dalších organizací pomáhají amsterdamské vládě přijmout model „koblihy“ a potažmo i politická rozhodnutí. „Obecná otázka zní: Jak může být naše město domovem, ve kterém by prosperovali všichni, při respektování spokojenosti všech lidí a zdraví celé planety?“

Příležitosti i problémy Amsterdamu

Město má jíž stanovené ambiciózní environmentální cíle, včetně plánu o nulové uhlíkové stopě a chce přejít na cirkulární ekonomiku. Nový model fungování Amsterdam přijal na začátku května.

Problémem je například nedostatek bytů, což představuje velkou sociální výzvu. Téměř 20 % lidí v nájemních bytech si po zaplacení bydlení nemůže dovolit platit další základní účty. A výstavba nových bytů může zase ovlivnit klima města a s tím související znečištěné ovzduší a vliv na zdraví. Proto město přemýšlí např. o využití přírodních a recyklovatelných materiálů v případě výstavby nové bytové infrastruktury.

Tento přístup se nezaměřuje pouze na lokální problémy, ale také na dopady, které město ovlivňuje za svými hranicemi. Zobírá se např. faktorem čínského znečištěného ovzduší, které v zemi vzniká, výrobou zboží vyváženým do Nizozemska. Dále rozebírá sociální dopady kakaa pěstovaného v Africe za využití dětské práce a otroctví, které je dováženo v obrovském množství přes amsterdamský přístav. „Nový model rozšiřuje hranice odpovědnosti města," doplňuje Kouloumpi.

Analýza pomohla městu vytvořit „městskou koblihu“, která ilustruje výzvy a příležitosti města. A pomůže Amsterdamu se rozhodnout, které změny je potřeba udělat, a zda plány, které mají být zavedeny, jsou dostatečně ambiciózní. Vypracovanou analýzu mají také města Portland, Oregon nebo Philadelphia, i když zatím nebyla oficiálně představená. „Naší strategií je nyní tento model odpilotovat ve zmíněných městech. Jakmile bude vše hotové, mohou se touto cestou vydat další města,“ říká Kouloumpi.

Česká republika a cirkulární ekonomika

V České republice se chopila příležitosti v cirkulární ekonomice např. Praha, která si před rokem od holandské organizace Circle Economy[1]  nechala vypracovat Cirkulární scan Prahy. Město uvažuje o vybudování vlastní bioplynové stanice, REUSE center a zavedení principů cirkulární ekonomiky při zadávání veřejných zakázek.

„Plán do budoucna je pracovat na podobných skenech i v dalších městech a krajích v Česku a na Slovensku. Dává to smysl – kromě jasné vize a přehledu o materiálových tocích získá město, kraj nebo region to nejdůležitější. Pochopení, co jim cirkulární ekonomika může přinést vč. rozpracování několika ambiciózních pilotních projektů, které mohou zapojit občany, místní soukromou i neziskovou sféru, a vytvořit zcela nové podnikatelské příležitosti“, uzavírá Vojtěch Vosecký z Institutu Cirkulární Ekonomiky, který na Cirkulárním scanu Prahy také spolupracoval.

Originální článek: fastcompany.com
Foto: pixabay.com

[1]Poznámka: Cirkulární sken je součástí projektu “ODPAD ZDROJEM”, jehož realizátorem je BIC Brno ve spolupráci s Institutem Cirkulární Ekonomiky a je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu ÉTA.