Výzkumníci z University of Maryland použili nový velko-objemový archiv obsahující studie o pohybech zvířat a zjistili, že zvířata reagují na klimatické změny neočekávaným způsobem. Archiv obsahuje data ze studií zaměřených na arktickou a sub-arktickou oblast. Obrovský region, který zažívá jedny z nejdramatičtějších změn způsobené globálním oteplováním.

Poté, co výzkumníci vytvořili archiv, začali pracovat na 3 případových studiích. V nich se ukázaly překvapivé vzorce a asociace mezi klimatickými změnami a chováním orlů skalních, medvědů, sobů polárních, losů a vlků. Tyto práce ukazují jak proveditelnost, tak i důležitost studování zvířecí ekologie v extrémně velkých měřítkách.

"Jsme schopni analyzovat data ve velké šíři. Zdá se, že zvířata jsou schopna měnit své chování na základě klimatické změny," říká Eiezer Gurarie z University of Maryland. Jeho tým zpracoval data z GPS značek a satelitů, které sledovaly migraci více než 900 laní během posledních 15 let. Jeho tým přišel na to, že laně migrují zhruba o den dříve každý rok, aby udržely odpovídající podmínky pro porod mláďat. "Takové chování jde ruku v ruce s růstem průměrné roční teploty," dodává Gurarie.

Dřívější porod může být v severnějších arktických oblastech riskantní. "Je větší šance, že budou mláďata vystavena silným bouřím," potvrzuje Gil Bohrer z Ohio State University. Takové podmínky by mohly způsobit úmrtí většího množství potomků, kteří nedokáží čelit zmíněným extrémům. Eiezer Gurarie k tomu dodává: „Je těžké předpovědět, jaký dopad by mohly mít tyto trendy na zvířecí populace. Na jednu stranu může být dřívější rození mláďat výhodou, protože mládě může více vyrůst během léta. Nicméně rodit mláďata moc brzy může také znamenat, že laně nemají doslova dostatek času k dosažení optimálních podmínek k otelení. Schopnost dívat se na biologické procesy, jako je rození mláďat v tak velkém měřítku napříč populacemi a různými poddruhy na milionech kilometrů čtverečních, je u druhu v tak vzdáleném a drsném prostřední bezprecedentní. Tyto výsledky odhalují vzorce, které jsme nikdy dříve neviděli a poukazují na linie dalšího zkoumání všeho od vývoje sobů polárních až po jejich schopnost přizpůsobit se změnám v životním prostředí.“

Jeleni začínají být v arktických oblastech poměrně vzácní. Ekologové tak upozorňují obyvatele, kteří mají prospěch z jejich masa a kůže aby byly ke zvířatům shovívavější.

Dříve migrují i orli

Podobný osud potkává i orli skalní. Ti obvykle hnízdí v oblastech tundry. U nich došlo k meziročnímu posunutí jarní migrace o jeden den. V analýze, kde porovnávali pohyby více než 100 orlů skalních mezi lety 1993 až 2017 výzkumník Scott LaPoint zjistil, že mladí ptáci migrující na jaře na sever dorazili po mírných zimách dříve, zatímco dospělí ptáci ne. Časový posun u mladých ptáků se lišil v reakci na rozsáhlý klimatický cyklus zvaný Tichá dekadální oscilace, který je ovlivňován změnou klimatu. Takové změny chování související s věkem bylo možné vidět pouze díky datům stopující ptáky po několik desetiletí v a mohou mít vliv na úspěšné páření.

K tomu aby mohli vědci získat obrovské množství dat potřebných k výzkumu bylo zapotřebí dlouhého pozorování. Díky pokroku v technice mohou data ddnes důkladně analyzovat a získat tak poznatky potřebné ke kontrolování situace.

„Tato práce nám poskytla základní linii pro pochopení věcí z širší perspektivy. Pomohla nám získat představu o tom, jak zvířata a prostředí mezi sebou interagují napříč druhy a prostor, vzhledem ke změnám, kterými naše planeta prochází. Naším cílem je pomáhat zlepšit techniky managementu, díky kterým budeme shopni ochránit ohrožené druhy," uzavírá Bohrer.

Zdroj: ScienceDaily; NewScientist; https://science.sciencemag.org/content/370/6517/712
Foto: Warren Sammut, Unsplash