VĚDA Mýty a fakta o probioticích Manipulace s lidským mikrobiomem je téma, kterému věnují pozornost nejen vědci, ale i řada obchodníků. Trh s potravinovými doplňky je plný probiotik a zájem o ně stále roste. Co to ale vůbec probiotika jsou a je opravdu nutné je užívat skrze potravinové doplňky?
VĚDA Užívání konopí je spojené s extrémními délkami spánku Užívání konopí těsně před spaním je spojeno s extrémními délkami spánku. Někteří uživatelé marihuany spí méně než 6 hodin, jiní naopak více než 9.
VĚDA Kustovnicí proti stárnutí Kustovnice a její plody “goji” se v čínské medicíně používají více jak 2 000 let. Tyto bobulky, připomínající svým tvarem rozinky, obsahují řadu bioaktivních látek. Dokážou některé z nich zpomalovat stárnutí a dostát tak pověstem, které o goji kolují?
VĚDA První žijící roboti, kteří se dokáží množit Malé živé stroje zvané “xenoboti” dokáží vytvářet své kopie. Stroje, které vypadají jako Pacman jsou vyrobené z žabích buněk. Nově popsaná forma replikace nabízí vhled do navrhování biologických robotů, kteří se budou sami množit.
VĚDA Synchronizace neuronů pomocí théta vln zlepšuje paměť Každý z nás si mnohdy nemůže vzpomenout na informaci kterou právě slyšel, nebo si vybavit kam položil klíče. Paměťové stopy se v mozku ukládají pomocí speciálních vzorců. Tento experiment testoval nový způsob vytváření vzorců mozkových vln, které by mohly pomoci s lepší pamětí.
VĚDA Jak běžné nachlazení pomáhá tělu reagovat na COVID-19 Mechanismus známý jako “original antigenic sin”, doslovně přeloženo jako “původní antigenní hřích”, je schopnost imunitního systému využívat imunologickou paměť získanou během předchozí infekce pro infekci mírně odlišnou. Mnohé ochrání před chřipkou, dokáže však to samé s koronaviry?
VĚDA Mateřství je krásné, ale přináší těžké chvíle – nové webové stránky pro pomoc ženám Nové webové stránky týmu z Národního ústavu duševního zdraví a organizace Úsměv mámy si kladou za cíl zajistit dostupnou pomoc ženám, které v těhotenství nebo po porodu zažívají psychosociální stres.
VĚDA „Tančící molekuly“ úspěšně léčí těžká poranění míchy Po jedné jediné injekci začala ochrnutá zvířata do čtyř týdnů znovu chodit. A to díky nanovláknům z bioaktivních molekul, která vytvořila lešení pro obnovu nervových buňek.
VĚDA Výskyt sebevražd mezi mladistvými narůstá, znepokojivá čísla přináší nová studie Ve střední Evropě, východní Evropě a střední Asii se sebevražda u mužů ve věku 15-24 let stala nejčastější příčinou smrti. Tvoří až 20 % všech úmrtí. U žen ve věku 15-19 let se taktéž posunula sebevražda na první místo, narozdíl od roku 1980, kdy byla čtvrtou nejčastější příčinou smrti.
VĚDA Západní strava hraje roli v poklesu kognitivních funkcí a neurodegeneraci Nedávná studie naznačuje, že západní strava může přispívat k neurodegeneraci a stařecké demenci. Pomocí geneticky modifikovaných myších modelů vědci zjistili, že konzumace západní stravy zvýšila produkci zánětlivých cytokinů a podnítila specifické změny hipokampu vedoucí k neurodegeneraci.
VĚDA Vědci zkoumají, proč se mnozí z nás probouzejí uprostřed noci Mnoho lidí se probouzí kolem třetí hodiny ranní, často za probuzením stojí obavy a zneklidňující myšlenky. Co se děje v našem mozku právě v tuto dobu? Důvodem může být fáze spánkového cyklu, ale i stres nebo zdravotní stav.
VĚDA Velký pokrok psychiatrické léčby – hluboká mozková stimulace v boji proti depresi Metoda hluboké mozkové stimulace přináší naději pro pacienty trpící depresí. Nová metoda léčby byla úspěšně otestována na pacientce trpící vážnou depresí nereagující na léčbu farmaky. Mozkový implantát byl vyroben přímo na míru pacientce.
VĚDA Nobelova cena za medicínu putuje Američanům za objev hmatových a teplotních receptorů Mezi nominovanými na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství zvítězili David Julius a Ardem Patapoutian, kteří objevili receptory zodpovědné za vnímání teploty a hmatu.
VĚDA Inovativní aplikace je cestou z úzkosti a deprese maminek U jedné z deseti žen se během těhotenství rozvinou příznaky deprese. Od porodu do 1 roku dítěte se depresivní chování objevuje u 1 z 6 žen. Úzkostí trpí ve třetím trimestru až 20 % matek. Nová aplikace Kogito vyvinutá v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech je tu pro vás maminky.
VĚDA Vitaminem B12 proti rozvoji Alzheimerovy choroby U háďátek se Alzheimerova choroba projevuje tak, že se přestanou aktivně hýbat. Laboratoř profesorky Jessicy Tanisové objevila, jak háďátkům s touto nemocí pomoci. Výzkum by mohl objasnit vliv stravy na Alzheimerovu chorobu, kterou jen v Americe trpí 6 milionů lidí.
VĚDA Čím je jedinečný REM spánek Vědci zjistili, že během REM spánku (fáze snění) je zvýšený průtok krve mozkovými kapilárami a je tak přiváděno více živin a kyslíku. Pravděpodobně je to zvýšenou činností A2a receptorů. Nález by mohl pomoci objasnit roli spánku v neurodegenerativních chorobách, jako je Alzheimerova choroba.
VĚDA „Modré“ jídlo nakrmí svět „Modré jídlo“, tedy ryby, mušle, řasy a další lahůdky jsou součástí mnoha potravinových řetězců. Doposavad jim byla věnovaná malá pozornost v potravinové politice. Časopis Nature a The Blue Food Assessment přináší sérii článků, ve kterých ukazuje vodní potraviny jako budoucnost potravinové krize.
VĚDA Psychické poruchy, které přinesla pandemie Pandemie COVID-19 postihla nejen naše fyzické zdraví, ale i psychické. Mezi postcovidové psychické poruchy patří především kognitivní deficity, poruchy pozornosti, úzkosti, deprese, psychózy a sebevražedné chování.
VĚDA Štěstí začíná ve střevě – vztah mezi střevní mikrobiotou a psychofarmaky Bakterie ve střevech komunikují s mozkem pomocí různých cest a vzájemně se ovlivňují. Podle nejnovějších studií ovlivňují duševní zdraví a pohodu. Je zdravé střevo základ celkového zdraví? Střevní dysbióza má podíl na rozvoji depresivních a úzkostných poruch. Jaký je vztah mikrobioty a psychofarmak?
VĚDA Alzheimer a Parkinson – kdy se naučíme proti těmto chorobám bojovat Alzheimerova a Parkinsonova choroba mají společné nejen to, že jsou neurodegenerativního charakteru, ale především ani jednu z nich neumíme v současné době léčit. Obě stojí v popředí vědeckého zkoumání. Odhalení časného stádia chorob by mohlo pomoci jejich postup zpomalit či dokonce zastavit.
VĚDA Pandemie jako hnací motor konspirací. Snižují důvěru v očkování i opatření Každá katastrofa, pandemie či jiná nepříjemná událost vede ke vzniku mnoha konspiračních teorií. Stejně tak je koronavirová pandemie zahalena mnohými dezinformacemi a konspiracemi, které v důsledku vedou například k odporu vůči vakcinaci a neochotě dodržovat protiepidemická opatření.
VĚDA Střevní mikrobiom by mohl pomoci odhalit tajemství zdravého stárnutí Ovlivňuje naše zdraví, psychiku a podle nejnovějších výzkumů i zdravé stárnutí. Tím je pro nás mikrobiom, soubor bakterií a dalších mikrobů osidlujících naše tělo. Jeden z výzkumů zabývající se vlivem probiotik probíhá v Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech a součástí se můžeš stát i ty.
VĚDA První klon kriticky ohroženého tchoře. Pomohlo DNA z roku 1988 Americkým vědcům se podařilo úspěšně naklonovat vysoce ohroženého tchoře černonohého. Samička tchoře, která dostala jméno Elizabeth Ann, se narodila za použití DNA stejného druhu, které bylo zamraženo v roce 1988.
TECHNOLOGIE Znovu použitelný respirátor. Díky české technologii Vědcům z VŠCHT se podařilo vyvinout technologii, která dokáže s téměř stoprocentní účinností dezinfikovat použité respirátory a další povrchy. K likvidaci virových částic využívá nízkoteplotní plazma. "Dezinfekční krabičku" je možné si vytisknout na 3D tiskárně.
VĚDA Pandemie COVID-19 a její dopad na duševní zdraví v ČR Tým z Národního ústavu duševního zdraví provedl studii dopadu pandemie Covid-19 na obyvatele České republiky. Procento občanů trpících duševní poruchou vzrostlo téměř na 30 %. Prevalence deprese či rizika sebevražd vzrostla trojnásobně. Počet lidí trpících úzkostnou poruchou se zdvojnásobil.
