Michaela Novotná

VĚDA

Téměř neviditelný motýl s průhlednými křídly – vědci odhalili jeho tajemství

Křídla motýlů nemusejí být jen pestrobarevná a se zajímavými obrazci. Mohou být také neviditelná. V nejnovější studii vědci ukázali, jak taková průhledná křídla „motýla se skleněnými křídly“ vypadají. Objev může být využit při vývoji solárních panelů nebo čoček optických přístrojů.

VĚDA

Umělá inteligence dokáže z CT snímků odhalit rakovinu prostaty do několika vteřin

Rakovina prostaty je celosvětově druhým nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. Její včasná diagnóza je klíčová pro úspěšnou léčbu. Australští vědci proto vyvinuli software s umělou inteligencí, který ji dokáže rozpoznat na CT snímcích ještě před tím, než se u pacienta rozvinou první symptomy.

VĚDA

Díky mRNA vakcínám proti COVID-19 jsme blíže léčbě rakoviny šité pacientovi na míru

Současná koronavirová pandemie má jednu velkou výhodu. Mimořádně se díky ní urychlil výzkum v oblasti mRNA vakcín, které mohou být využity nejen jako prevence nejrůznějších infekčních chorob, ale také pro léčbu rakoviny.

VĚDA

Novinky z probíhající konference: Hledání inhibitorů rezistence využitelných v klinické praxi

Vypnout obranný rezistenční mechanismus a pak zabít bakterii antibiotikem. Taková může být cesta v boji proti infekcím, které jsou rezistentní k penicilinovým antibiotikům. Výzkum věnovaný inhibitorům rezistence dostal prostor i na největší a nejprestižnější mezinárodní mikrobiologické konferenci.

VĚDA

Vědci zachraňují led, aby později mohli nahlédnout do jeho klimatické paměti

Uchovat starodávný led, který by jinak vlivem globálního oteplování roztekl. To je cílem projektu Ice Memory. Ledové vrty totiž obsahují hodnotná data o klimatu, které v oblasti panovalo před mnoha tisíci lety. Nyní do banky přibude i nejstarší alpský led, který vědce vrací 10 000 let zpátky v čase.

VĚDA

Vědci odhalili podstatu přirozené imunity k malárii

Malárií každoročně onemocní stovky milionů lidí a stovky tisíc z nich zemřou. V rámci nejnovější studie vědci ukazují rozdíly v metabolické odpovědi organismu na přítomnost parazita mezi citlivými a přirozeně odolnými jedinci. Objev by mohl pomoci při vývoji efektivnějších terapeutik a vakcín.

TECHNOLOGIE

Recyklace plastů s příchutí vanilky

Plasty jsou všude kolem nás. Nějaký čas nám dobře slouží, později se z nich ale stane obrovská zátěž pro životní prostředí. Vědci nyní představili elegantní způsob přeměny PET plastů za pomoci bakterií na vanilin – vysoce ceněnou látku, která se používá nejen v potravinářském a kosmetickém průmyslu.

VĚDA

Možná cesta v boji proti rezistentním bakteriím – viry namísto antibiotik

Antibiotickou rezistenci řadí Světová zdravotnická organizace na seznam nejvážnějších hrozeb pro zdraví lidí. Je proto nezbytné, abychom se začali poohlížet po alternativních terapeutických přístupech. Jednou z možností je terapie pomocí vytrénovaných virů.

VĚDA

Mozek lidí z izolovaného amazonského kmene stárne jinak než ten náš

Stárnutí se projevuje mimo jiné úbytkem mozkové tkáně, který je spojen se zhoršením funkcí mozku a rozvojem demence. To však neplatí pro členy izolovaného kmene Tsimanů z bolivijského deštného pralesa. Díky aktivnímu životnímu stylu a stravě bez tuků jejich mozek stárne výrazně pomaleji než ten náš.

VĚDA

Největší a nejdetailnější mapa temné hmoty je na světě

Vesmír je plný záhad a temná hmota je bezesporu jednou z nich. Přestože ji nemůžeme spatřit přímo, víme, že existuje. Má totiž obrovský vliv na hmotu, kterou vidět můžeme. Analýzou snímků desítek milionů galaxií se nyní vědcům podařilo vytvořit dosud největší a nejdetailnější mapu temné hmoty.

VĚDA

Pokémon, chvátající kulička či sírová perla Namibie – aneb když mikrobiologové pojedí vtipné kaše

Podaří-li se vědcům objevit nový druh organismu, naskýtá se jim jedinečná příležitost vymyslet mu jméno. Většina pojmenování není sice nijak výjimečná, najdou se ale mezi nimi i taková, která vás pobaví. I vědci totiž mají bujnou fantazii a smysl pro humor.

VĚDA

Původce meningitidy umí měřit teplotu, imunitní systém je na něj díky tomu krátký

Molekulární teploměr je nástroj, který umožňuje bakterii detekovat změny teploty prostředí. Vědci nyní ukázali, že bakteriální původci meningitidy tento užitečný „vynález“ využívají, aby se ochránili před naším imunitním systémem.

VĚDA

V avokádu nalezena látka s potenciálem léčit leukémii

Mezinárodní tým vědců z Kanady a USA ve své nejnovější studii popsal metabolickou dráhu, na které závisí život leukemických nádorových buněk. Látka obsažená v avokádu tuto dráhu efektivně blokuje a nádorové buňky tak zabíjí. Objev může znamenat průlom v léčbě leukémie.

VĚDA

Strategie Trojský kůň: Vědci vyvíjejí léčbu pro pacienty s Parkinsonovou chorobou

Běžné neurodegenerativní onemocnění, které neumíme léčit. To je Parkinsonova choroba. Při snahách navrhnout účinný léčebný postup se nyní vědci nechali inspirovat řeckou mytologií – jejich kombinovaná látka umí nepozorovaně proklouznout kolem mozkové „ostrahy“ a dostat se do místa svého působení.

VĚDA

Nový typ nanočástic zabíjí bakterie skrývající se uvnitř našich buněk

Švýcarští výzkumníci vyvinuli nanočástice, které detekují a následně zabíjejí multirezistentní bakterie skrývající se uvnitř našich imunitních buněk. Nová antibakteriální látka má potenciál efektivně fungovat i v případech, kdy klasická antibiotika selhávají.

VĚDA

Mars pod svým povrchem skýtá podmínky vhodné pro život

Zatímco se na povrchu Rudé planety prohání výzkumné vozítko NASA Perseverance s cílem nalézt stopy po pradávných organismech, zde na planetě Zemi právě vyšla studie, která naznačuje, že pod povrchem Marsu by mohli mikrobi existovat ještě dnes.

VĚDA

Vědci poodhalili tajemství vzniku vzpomínek

Lidský mozek je nejsložitější strukturou ve známém vesmíru. A tak není divu, že jeho fungování dosud není ani zdaleka detailně vysvětleno. Americkým vědcům se nyní podařilo objasnit funkci jedné z klíčových signalizačních molekul, která stojí za ukládáním vzpomínek.

VĚDA

Barva bělejší než bílá může přispět k řešení klimatické krize

Globální oteplování je problémem doslova žhavým. Jeho řešení není snadné a zcela jistě si žádá součinnost na mnoha úrovních. Vědci nyní představili nátěrovou barvu, která odráží zpět do vesmíru 98,1 % slunečního záření. Jejich produkt má při širším použití potenciál přispět k ochlazení planety.

VĚDA

Makrofág, který se méně pohybuje, efektivněji zabíjí bakterie tuberkulózy

Makrofágy jsou imunitní buňky první linie, jejichž hlavním úkolem je pohlcování cizorodých mikroorganismů a jejich eliminování. Bakterie tuberkulózy je však dokáží obalamutit. Vědci nyní zjistili, že pokud zabrání imunitním buňkám v pohybu, tyto buňky se pak lépe vypořádávají s bakterií.

VĚDA

Léčivo proti rakovině zabírá i na infekce rezistentní k antibiotikům

Studium vzájemných interakcí mezi bakteriemi přineslo ovoce. Vědci identifikovali molekulu, která slouží jako zbraň v konkurenčním boji mezi stafylokoky. Látka 6-thioguanin se již využívá například pro léčbu rakoviny. Nyní by se mohla uplatnit i při léčbě infekcí vyvolaných zlatým stafylokokem.

EKOLOGIE

Nový druh parazita doslova rozpouští kraba zaživa

Uvádí se, že každý biologický druh má svého parazita. A ten zase svého parazita. Vědci z Univerzity San Diego nyní popsali nový druh parazitického prvoka, který žije v krvi kraba, živí se jeho tkáněmi a postupně ho tak rozkládá zevnitř.

VĚDA

Užívání antibiotik v pokročilém těhotenství či v období kojení může poškodit imunitu dítěte, ukázala studie

Rčení „všeho s mírou“ platí o řadě léčiv. A o antibiotikách dvojnásob. Vědci nyní ukázali, že užívání antibiotik v těhotenství a v období kojení poškozuje střevní mikrobiom dítěte a v důsledku toho i jeho imunitní systém. Dítě je pak více náchylné k autoimunitním poruchám.

TECHNOLOGIE

Nová technologie využívá dřevo pro filtraci pitné vody

Vědci z MIT úspěšně otestovali prototyp filtrovacího zařízení, které čistí pitnou vodu za pomoci dřeva z jehličnatých stromů. Nová technologie funguje velmi efektivně, a protože využívá běžné materiály, je velmi levná a dostupná. Filtrovací zařízení zvládnete sestrojit i vy.

VĚDA

Muška se brání rostlinným toxinům pomocí genu, který jim ukradla

Velká genová loupež. Tak lze s nadsázkou označit událost, ke které došlo před miliony let. Díky ní je hmyzí škůdce odolný vůči toxinům, které rostlina na svou obranu produkuje.

VĚDA

Hluboko na mořském dně se ukrývají bakterie neviditelné pro náš imunitní systém

Oceánské dno je bezesporu jednou z nejméně probádaných lokalit naší planety. Vědci nyní ukázali, že tam žijí bakterie, na které náš imunitní systém neumí reagovat. Objev by mohl pomoci při vývoji nových imunoterapeutik.