EKOLOGIE Kosatky tráví více času v nově roztátém Severním ledovém oceánu, mohou tím narušit ekologickou rovnováhu? Neustálé ubývání mořského ledu v Severní ledového oceánu otevírá kosatkám prostor ke zdržování se a lovení na těchto lokalitách, případně až k narušení ekologické rovnováhy.
VĚDA Tajemství pavoučích sítí odhaleno: stavba sítě krok po kroku Vědci zdokumentovali stavbu pavoučí sítě krok po kroku pomocí nočního vidění a umělé inteligence. Zachytili a zaznamenali každý pohyb všech osmi nohou pavouka.
EKOLOGIE Stav odlesňování v Amazonii lze sledovat podle společenstev martináčů Společenstva nočních motýlů ze skupiny martináčovití (Saturniidae) významně reagují na změny krajiny lesa v souvislosti se zemědělskou činností, jeví se jako bioindikátory narušení lesa.
VĚDA V Jihoafrické republice byla nalezena lebka dítěte záhadného hominida z doby kamenné Fosilie fragmentů dětské lebky byly nalezeny hluboko v jihoafrické jeskyni. Je možné, že lebka byla před asi 250 tisíci let zanechána ve výklenku jeskyně ostatními jedinci téhož druhu.
EKOLOGIE Včely se sociálně distancují, když jsou pod hrozbou parazitů Kolonie včel medonosných odpovídají na zamoření roztočem úpravou využití prostoru úlu a modifikací vzájemných interakcí včel mezi sebou.
VĚDA Nejbližším příbuzným domácího psa je vlk japonský, ukazuje DNA analýza Tým vědců z Japonska našel důkazy, že vlk japonský je nejbližší známý příbuzný psů domácích. Publikovaná studie popisuje genetickou analýzu vyhynulého vlka japonského a jeho příbuznost k moderním psům.
VĚDA Opalovací krémy s oxidem zinečnatým ztrácí po dvou hodinách svou účinnost a stávají se toxickými Podle nové studie, opalovací krémy se zcela běžnou ingrediencí, oxidem zinečnatým (ZnO), ztrácí velkou část své účinnosti a stávají se toxickými již po dvou hodinách expozice ultrafialovému záření.
EKOLOGIE Přítomnost populací vyder na mořských loukách zvyšuje genetickou diverzitu druhu mořské trávy Vědci studovali vliv přítomnosti vyder na genetickou diverzitu mořské rostliny s názvem vocha mořská. Rostliny se na místech, kde se dlouhodobě vyskytují populace vyder, rozmnožují ve více případech sexuálně.
VĚDA Předci primátů možná slezli ze stromů, aby přežili dopad asteroidu Když před 66 miliony let dopadl na Zemi asteroid, který vyhubil dinosaury kromě ptáků a tři čtvrtiny života na planetě, raní předci primátů a vačnatců patřili mezi jediné stromové savce, kteří přežili.
VĚDA Morfologie žraločích zubů objasňuje evoluci žraloků napříč vymíráním na konci křídy Změny v ekologii a evoluci žraloků byly nyní analyzovány podle morfologických nerovností zubů, ty bývají základem rekonstrukce dávné biodiverzity žraloků
EKOLOGIE Stanovení zdraví ekosystému je díky novým poznatkům až překvapivě jednoduché Nová publikace v časopise Nature ukazuje, že ke stanovení více než 70 procentům funkčnosti ekosystému stačí pouze 3 proměnné.
VĚDA Lék proti plasmodiím, způsobujícím malárii, má zastavit schopnost parazitů unikat imunitní odpovědi člověka Paraziti způsobující těžkou malárii mají schopnost potlačit imunitní odpověď člověka, nový lék by měl zabránit deaktivaci imunitních buněk.
EKOLOGIE V rezervaci velkých kopytníků v Milovicích kvetlo během dvou týdnů přes 100 druhů rostlin V posledních týdnech probíhal v rezervaci velkých kopytníků v Milovicích výzkum rostlinných interakcí, prováděný týmem Univerzity Karlovy. Během pouhých dvou týdnů bylo v rámci tohoto výzkumu zaznamenáno, že kvete 111 druhů rostlin, které jsou opylované hmyzem.
VĚDA Vědci popsali nový druh hlubokomořské chobotnice, poprvé pomocí nedestruktivních metod Před několika lety vzbudila mediální zájem chobotnice, vytažená z hloubky 4000 m, ze Severního Pacifiku. Vědci nyní publikovali popis druhu. Stejně jako chobotnice i způsob jejího popsání je výjimečný. Druh byl popsán bez invazivního poškození, využilo se pokročilých zobrazovacích metod.
VĚDA Složitost hadích jedů je dána fylogenetickou rozmanitostí jejich kořisti Pestrost kořisti hadů z podčeledi chřestýšovití hraje roli v komplexitě složení jejich jedu. Nová studie ale ukazuje, že nezáleží na počtu druhů, kterými se had živí, ale na tom, jak je od sebe kořist vzdálená evolučně, fylogeneticky.
VĚDA Zkoumání genomu nejvyšších zvířat současnosti, žiraf, odhaluje geny, zodpovědné za jejich unikátnost Se svou výjimečnou anatomií a sadou evolučních adaptací je žirafa výjimečným případem evoluce a fyziologie zvířat. Nyní mezinárodní tým vědců vyprodukoval vysoce kvalitní genom žirafy a zkoumal, které geny pravděpodobně budou odpovědné za jedinečné biologické vlastnosti těchto zvířat.
EKOLOGIE Krmení dobytka krmivem s příměsí mořských řas může snížit jejich emise skleníkových plynů až o 82 procent Kdyby část krmiva tvořily mořské řasy, mohly by emise metanu dobytka klesnout až o 82 procent. Výsledky nové studie ukazují možnou cestu k celosvětově udržitelnému chovu dobytka a mohou pomoci farmářům udržitelně produkovat hovězí maso a mléčné výrobky.
TECHNOLOGIE Slibná budoucnost energeticky soběstačných skleníků s polopropustnými solárními panely Již před více než rokem jste měli možnost si u nás přečíst si článek o technologii polopropustných solárních panelů na sklenících. Recentní studie ukázala, že rostliny v těchto sklenících rostou stejně dobře a dosahují stejných velikostí jako rostliny vystavené celému spektru světla.
EKOLOGIE Hrozby oteplování sladkovodních ekosystémů, vliv na biodiverzitu ryb a úbytek vhodných stanovišť Biotopy sladkovodních druhů ryb jsou ohroženy globálním oteplováním, zejména v důsledku rostoucích teplot vody. Zvýšení průměrné globální teploty o 3,2 °C by, podle nové studie, ohrozilo více než polovinu stanovišť jedné třetiny všech druhů sladkovodních ryb.
EKOLOGIE Mořské vydry pomáhají udržet ostrůvky chaluhových lesů uprostřed ježovkových pouští zdravé Mořské vydry byly dlouho uváděny jako typický příklad klíčového druhu — jako dominantní predátor, který udržuje rovnováhu chaluhového lesa tím, že reguluje velikost populace ježovek, které se chaluhami živí.
EKOLOGIE Více než 170 let se zdálo, že je vyhynulý, nyní byl ale tento druh ptáka objeven na Borneu Tým vědců našel důkazy o existenci ptáka, o kterém se dlouho myslelo, že je vyhynulý. V práci, publikované v časopise BirdingASIA, popisují vědci jeho historii, proč byl považován za vyhynulého a jak byl na Borneu nalezen.
VĚDA Známá jako živoucí fosilie, podle nové studie latimérii podivné tento titul ale nepřísluší Zatímco se tělo latimérie příliš nezměnilo, její genom, podle nové studie, říká něco jiného. Vědci objevili, že před 10 miliony let získala 62 nových genů.
VĚDA Houby, běžně přítomné ve střevech, učí naši imunitu, jak se bránit jejich nebezpečným příbuzným Běžné houby, často přítomné ve střevech člověka, učí imunitní systém, jak se bránit jejich nebezpečnějším příbuzným. Výsledky nové studie by mohly potencionálně pomoci v boji proti stále častějším kvasinkovým infekcím.
EKOLOGIE Rostliny mají záložní plán pro případ, že se v krajině neobjeví opylovači, kleistogamii Kromě myšlenky praktického využití u rozmnožování geneticky modifikovaných rostlin, propojuje nová studie fenomén bilaterální symetrie květů rostlin s evolucí kleistogamie — způsobu rozmnožování, když se v krajině zrovna nenachází opylovači.
VĚDA Vědci pravděpodobně objevili nový druh velryby v Mexiku Vědci spolupracující s Sea Shepherd Conservation Society věří, že na západním pobřeží Mexika objevili nový druh velryby. K pozorování došlo 17. listopadu, vědci zpozorovali tři vorvaně, jak se vynořují. Viděni byli nedaleko ostrovů San Benito.