Axolotl mexický (Ambystoma mexicanum), někdy známý jako mexická chodící ryba, je vskutku pozoruhodný tvor. Tento obojživelník je obdarován úžasnou schopností, kterou možná znáte z filmu Deadpool - tkáňové regenerace.
Přestože jiní obojživelníci, jako například mloci, mohou také regenerovat své končetiny, u axolotla nabírá tato schopnost zcela jiných rozměrů. Jeho tělo je schopno nahradit i ocas, oči, vaječníky, srdce nebo i dokonce centrální nervovou soustavu. "Regeneruje téměř jakékoli zranění, které ho nezabije," říká molekulární biolog Grant Parker Flowers z Yale University. V nové studii se zaměřil na genetickou podstatu této jedinečné funkce. Její výsledky by mohly vést ke zcela radikální léčbě lidských zranění a nemocí.

V roce 2018 byl genom axolotla poprvé sekvenován v celém svém rozsahu. Odhalil tehdy obrovský soubor dat, který přibližně 10x překonává velikost genetické informace lidských buněk. Flowersův tým se proto rozhodl, že tento gigantický genom podrobně zmapuje.
Po měsících usilovné práce přicházejí američtí vědci s pozoruhodnými výsledky. Flowers a jeho kolegové identifikovali za pomoci technologie CRISPR/Cas geny, které přímo souvisejí s tkáňovou regenerací axolotla. Pomocí molekulárních značek (tzv. markerů), odhalili celkem 25 takových genů.

Zjistili, že pro úspěšnou regeneraci ocasu a končetin jsou třeba konkrétní proteiny, které geny kódují - například kataláza nebo fetuin-B. Vědci z University of Yale si slibují, že s pokrokem molekulárně genetických metod, by bylo v budoucnu možné axolotovy působivé triky úspěšně replikovat v lidském těle.
Přes tuto jedinečnou schopnost je smutnou skutečností, že právě populace axolotlů jsou v přírodě na pokraji vyhynutí a dlouhodobě se nacházejí na červeném seznamu IUCN. Doufejme, že se výměnou za tuto potenciální "genetickou půjčku" jejich ekologická situace zlepší.
Zajímá vás více podrobností z výzkumu? Přečtěte si originální publikaci na stránkách časopisu eLife!
Zdroj: Peter Dockrill, Science Alert


Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze