Vzhledem k současnému nedostatku pitné vody se v mnoha periferních oblastech světa může zdát šílené, že s její pomocí splachují vyspělé země toalety. Vědci z proslulé Univerzity Krále Abdulláha v Saúdské Arábii (KAUST) si proto položili otázku, proč by pro tento účel, stejně jako v mnoha pobřežních státech, nemohla být využívána mořská voda.
V klasickém čištění odpadních vod, tak jak jej známe, je splašková voda zbavena dusíku pomocí granulí, obsahující dva typy bakterií. Ty dokáží nebezpečný amoniakální dusík přeměnit v plynný a čistá voda je díky tomuto procesu vypuštěna do přírody. Díky tomuto procesu se do řek a oceánů dostává minimální znečištění.

Ovšem jeden z těchto dvou typů mikroorganismů, známý jako anaerobní bakterie, je velmi netolerantní vůči slané vodě. Výsledkem toho je velmi neúčinné odstraňování dusíku z mořské odpadní vody. A to je jeden z hlavních důvodů, proč taková voda nemůže být používána pro užitkové účely, jako například splachování toalet.
Překonání této nesympatie vůči soli se zhostil postdoktorand Muhammad Ali, který se rozhodl pro tento účel, spolu se svým kolegou Dario Rangel Shawem, otestovat bakterii, pro kterou jsou slané podmínky tak říkajíc na denním pořádku. Druh Candidatus Scalindua sp. pochází z Rudého moře a v testech dovedl odstranit dusík z roztoku znečištěné slané vody až s 90% úspěšností.

"Naše zjištění ukazují na fantastickou možnost zužitkování těchto bakterií v moderním udržitelném čištění odpadních vod," říká vedoucí týmu, docent Pascal Saikaly. Jejich studie byla publikována na stránkách časopisu Water Research.
Zdroj: Water Research, Science Direct

- VĚDA
- UDRŽITELNOST
- SCIENCE
- SUSTAINABILITY
- BAKTERIE
- BACTERIA
- MIKROBIOLOGIE
- MICROBIOLOGY
- BIOLOGIE
- Biology
- výzkum

Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze