Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku projevující se ztrátou nervových buněk v některých částech mozku. Stejně jako u ostatních demencí i v tomto případě dochází ke ztrátě kognitivních funkcí u osob starších 65 let. Mezi první příznaky se řadí poruchy paměti. V současné době neexistuje možnost prevence ani léčba této choroby. Změnit by to mohla nová studie publikovaná v časopise Alzheimer´s & Dementia: Diagnosis, Assessment & Disease Monitoring.

Neurodegenerace spojená s Alzheimerovou chorobou může často probíhat již 10 či 20 let před prvními známkami narušení kognitivní funkce. Rozpoznání raných stadií Alzheimerovy choroby je velice obtížné. Vědci hledají možná řešení, a tak se zrodila teorie, která spojuje periodontální onemocnění s rozvojem Alzheimerovy neurodegenerace.

Nová studie přidává této teorii na váze, byl v ní totiž potvrzen silný vztah mezi nerovnováhou ústního mikrobiomu a hlavním indikátorem Alzheimerovy choroby. Již v předchozím výzkumu byla prokázána souvislost mezi tímto neurodegenerativním onemocněním a onemocněním dásní. V této nové studii se však vědci pokusili najít spojení mezi hladinou amyloidu beta v mozkomíšním moku a objemy různých bakteriálních druhů v ústech. Toxická akumulace proteinu amyloidu beta v mozku je totiž jednou z hlavních patologických příčin Alzheimerovy neurodegenerace.

Do studie bylo zapojeno 48 kognitivně zdravých subjektů ve věku 65+. Mozkomíšní hladiny amyloidu beta byly srovnávány s bakteriálními vzorky odebranými z dásní. Nízká hladina beta amyloidů odpovídá zvýšené akumulaci amyloidu v mozku.

Výsledky ukázaly, že subjekty se zvýšeným hromaděním amyloidu v mozku měly často nerovnovážné složení bakteriální populace dásní. Bylo v ní zaznamenáno výrazně vyšší zastoupení škodlivých ústních bakterií, jako jsou Prevotella, Porphyromonas a Fretibacterium.

„Pokud víme, jde o první studii zohledňující spojitost mezi nerovnováhou v mikrobiomu dásní a biomarkerem Alzheimerovy choroby u kognitivně zdravých starších jedinců,“ dodává hlavní autorka studie, Angela Kamer.

Výsledky týmu z New York University naznačují, že v ústním mikrobiomu nedominuje v případě Alzheimerovy choroby pouze jeden druh bakterií, ale že se jedná o rozsáhlejší nerovnováhu „hodných“ a „zlých“ bakterií. Do tvorby amyloidových plaků by tedy mohlo být zahrnuto více ústních bakterií.

Vedoucí týmu Mony J. de Leon uvedl, že tento vztah je stále nejasný a je zapotřebí dalšího výzkumu pro ověření, zda mohou bakterie v ústech být přímo odpovědné za onemocnění mozku, jako je Alzheimerova choroba. Tato studie však podle něj přispívá k porozumění skutečnosti, že prozánětlivá onemocnění narušují odstraňování amyloidu z mozku do mozkomíšního moku.

V dalším studiu se tým chce zaměřit na klinické studie, ve kterých by prozkoumal, zda pečlivé odstranění plaku a zubního kamene kolem dásní může omezit ukládání amyloidu v mozku.

Originální studie: https://alz-journals.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/dad2.12172

Zdroj: New Atlas

Obrázek: Shiny Diamond via Pexels