Teprve začátkem letošního roku BMT informovalo o svém prvním zásadním milníku ve vlastním vývoji KM, a to úspěšné kultivaci svalových buněk v českém laboratorním prostředí. Bez tohoto významného úspěchu by byl další vývoj technologie bezpředmětný. BMT již nyní zvládá kultivaci potřebných hovězích buněk v definovaných médiích a dalším cílem je každou buňku namnožit alespoň 50x. BMT navíc cíleně odmítá používání neetického FBS.
Jen o pár měsíců později je již BMT v procesu specifikace technologie bioreaktorů určených k masové produkci hovězích buněk. BMT začne s bioreaktory o menším objemu. V nich využije poznatky z procesu množení buněk v dynamicky se měnícím prostředí. Toto dynamické prostředí je totiž přirozené pro růst svalů v živém zvířeti. Získané poznatky bude v druhé fázi zapotřebí přenést do bioreaktorů o větších objemech.

„Na konstrukci maloobjemových reaktorů chceme spolupracovat s odborníky z VŠCHT, o společném vývoji velkoobjemových bioreaktorů dle našich požadavků již jednáme například se švýcarskou firmou Bioengineering,“ uvádí vedoucí projektu Bene Meat Technologies Roman Kříž.
Finální bioreaktory by měly produkovat nejméně deset tun buněk denně. Ty budou v dalším procesu využity pro výrobu svalové tkáně srovnatelné s tkání živého zvířete. „Naším cílem je zajistit celému lidstvu levné a kvalitní maso. Bez zabíjení zvířat, stoprocentně kontrolované a zdravotně naprosto nezávadné,“ vysvětluje směřování firmy Roman Kříž.
Výzkumný tým BMT pod vedením Jiřího Janouška zároveň souběžně pracuje na dalších částech vývoje (kultivační médium, recyklace média, funkční povrchy pro adherentní kultivaci a diferenciaci, signalizační proteiny…), jejichž zvládnutí je pro představení finálního produktu nezbytné.
Zdroj: TZ Bene Meat; Autor: Jana Balharová
Foto: Jez Timms, Unsplash


Petr Kašík
V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie
sledovat :
Vstup do diskuze