Poruchy autistického spektra, tzv. PAS, se řadí mezi vývojové poruchy nervového systému. Ačkoliv může být lidem PAS diagnostikována prakticky v jakémkoliv věku, většinou se příznaky, mezi které patří např. problémy s komunikací či repetitivní vzorce chování, začínají objevovat již v prvních rocích života. Často se označují pouze pod souhrnným názvem autismus, přestože se jedná o značně různorodou skupinu poruch, zahrnujících např. Aspergerův syndrom a další diagnózy.
Je již delší dobu známo, že dospělí a děti s diagnostikovanou poruchou autistického spektra ve svém mozku odlišně zpracovávají zvukové podněty. Vědci z amerických univerzit Harvard Medical School a University of Miami nyní ukázali, že rozdílné reakce na zvukové stimuly můžeme pozorovat už i u jinak zdravých novorozenců, u kterých se PAS teprve v budoucnosti rozvine. To vše navíc s pomocí standardně využívaného screeningového testu.
Ve své studii analyzovali reakce novorozenců v tzv. ABR testu (z anglického Auditory Brainstem Response). ABR test se používá k tomu, abychom zjistili, jak sluchový nerv a mozek odpovídají na příchozí zvukový signál. Je naprosto bezbolestný a novorozenec ho ideálně celý prospí. Dítěti se na hlavičku přiloží několik elektrod, které nahrávají záznam jeho mozkové aktivity v reakci na zvuky přehrávané do sluchátek.

Výzkumníci prozkoumali soubor dříve nasbíraných dat od téměř 140 000 dětí. Zjistili, že 321 dětí, u kterých byla v pozdějších letech diagnostikována některá z poruch autistického spektra, vykazovaly zároveň abnormálně prodloužené ABR odpovědi. Předešlé studie došly k podobnému výsledku, používaly však silnější zvukové signály a většinou zkoumaly až starší děti a dospělé autistické pacienty. Nová práce amerických vědců naznačuje, že k detekování rizika rozvoje autismu by mohly v budoucnosti postačit pouze upravené varianty již standardně využívaného testu.
Jak zmiňují autoři studie, zatím je stále ještě moc brzy na to, zavádět dané poznatky přímo do klinické praxe. Doufají ale, že s postupem času budeme schopni s pomocí ABR testu odhalit riziko vzniku nejen autistických poruch, ale potenciálně i dalších vývojových problémů, včetně poruch řeči či rozvoje jazyka, a docílit tak jejich včasné diagnózy.
Originální publikace: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/aur.2422
Zdroj: University of Miami
Úvodní foto: Christian Bowen, Unsplash


Lenka Strnadová
Studentka neurobiologie na Univerzitě Karlově, kterou jinak zajímá tak nějak od každého něco - od studia korejštiny, přes hraní na flétnu po lidskou mysl a psychiku.
Vstup do diskuze