Pilulka, která by dodala inzulin. Představa, která dodnes připadala každému jako zcela nereálná. Jediný dosavadní způsob, který jej umožnil diabetikovi podat byl každodenní vpich injekční jehly.
Důvod je prostý - tableta inzulinu není schopna projít dostatečně rychle gastrointestinálním traktem a molekula je tak rozložena dřív, než stihne dosáhnout krevního řečiště. Nyní však vědci z MIT přicházejí s inteligentní pilulkou, která by mohla potřebu bolestivých injekcí jednou provždy ukončit - a to nejen pro pacienty, trpící diabetem.
Podle studie zveřejněné v časopise Nature Medicine se pilulka skládá z 30 milimetrové kapsule, ve které je umístěno tří ramenné zařízení, obsahující rozpustné mikro jehličky nesoucí inzulin.
Vědci navrhli pilulku tak, aby v kyselém prostředí lidského žaludku zůstala nedotčena a rozpustila se až poté, co dosáhne kyselejšího tenkého střeva. V tomto okamžiku se kapsle rozpadne a tři ramena vnitřního zařízení otevřou. Mikro jehly proniknou svrchní vrstvou tkáně tenkého střeva, přičemž vypustí nesený inzulin. Následně se od tkáně odlomí a jehly rozpustí.
Jelikož dynamika žaludku by mohla mít za následek přetočení kapsule a špatnou orientaci pro otevření a vpich, designovali vědci z MIT její tvar podle africké želvy pardálí. Té příroda nadělila strmý krunýř, který ji umožňuje přetočit ze zad zpět na břicho. Vývojáři vymodelovali pilulku do stejného tvaru a dodali ji tak schopnost přetočit se na správnou stranu, stejně jako obrácené želvě.
Přestože myšlenka spolknout několik injekcí zní poměrně děsivě, vědci provedli četné bezpečnostní testy na živočišných i lidských tkáních. Ty podle člena výzkumného týmu, Alexe Abramsona, potvrdily, že penetrace tkání dokáže lék dodat, aniž by došlo k protržení stěny orgánu, nebo jiným nepříznivým následkům. Není třeba se obávat ani bolesti, neboť v tenkém střevě chybí její receptory.
Vědci z MIT se domnívají, že by tato inteligentní pilulka mohla nejen eliminovat potřebu denních injekcí inzulinu, ale také jiných látek, které je potřeba dodat pomocí jehly - například hormonů, protilátek, či léků na bázi RNA.
Líbil se vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na Facebooku. Každá práce něco stojí a bez vaší podpory se neobejdeme. Děkujeme.
Zdroj: Futurism, MIT News
Vstup do diskuze