Podobné fosílie slouží jako nejstarší stopy o životě na Zemi a zároveň jako vodítko, které nám radí v jakých formách hledat život na jiných planetách. Biologové věří, že metabolismus metanu se na Zemi vyvinul velmi brzy, ale dosud neví, kdy přesně. Dřívější výzkum odhalil nepřímé důkazy o existenci podobně starých mikrobů, ovšem bez hmatatelných struktur. To se analýzou výše zmíněné fosílie změnilo.
Zkamenělina obsahuje vláknité schránky složené z uhlíku, které jsou strukturně odlišné tomu, co je uvnitř. Ve filamentech byla navíc objevena relativně vysoká koncentrace niklu, podobně jako u dnešních producentů/konzumentů metanu.
Práce však nepřesvědčila celou vědeckou obec. Podle některých by se mohlo jednat o anorganické struktury, které pouze mimikují vlastnosti buněk. "Silikon v hydrotermálním prostředí fosilizuje mnohem lépe než skutečné buňky. Proces, kterým se vytváří falešné biosignatury, nám zatím není úplně znám," dodává Julie Cosmidis, geobioložka z Oxfordské univerzity.
Podle mnohých jsou důkazy pevné. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o nejstarší fosílii, která byla nalezena. Navíc pochází z dob, kdy bylo prostředí na naší planetě úplně jiné. Země se podobala spíše jiným plantám Sluneční soutavy, které by mohly být v daleké budoucnosti obyvatelné.
Zdroj: ScienceNews; Cellular remains in a 3.42-billion-year-old subseafloor hydrothermal environment.
Foto: Anthony Cantin, Unsplash
Petr Kašík
V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie
sledovat :
Vstup do diskuze