Česká republika nesplňuje Pařížskou dohodu

Český premiér Andrej Babiš na klimatickém summitu OSN v New Yorku prohlásil, že Česká republika plní závazky z Pařížské dohody (na rozdíl od jiných zemí). Je ale toto tvrzení pravdivé?

Pařížská dohoda, která byla sepsána a schválena v roce 2015 zástupci prakticky všech světových zemí, stanovuje tři dlouhodobé cíle:

1. Udržení globálního oteplení do 1,5 °C nad teplotami před průmyslovou revolucí
2. Přizpůsobení se probíhajícím změnám klimatu
3. Změna způsobu financování tak, aby bylo podpořeno snížení emisí skleníkových plynů.

Tuto dohodu od té doby podepsaly všechny státy na světě (přičemž Donald Trump později jménem USA od dohody odstoupil) a 187 států ji také ratifikovalo (potvrdilo její platnost hlasováním svého parlamentu).

Důležitou součástí Pařížské dohody je ale také její dobrovolnost. Dohoda stanovuje, že si každý stát dobrovolně zvolí své klimatické cíle (tzv. nationally determined contributions, NDCs) na základě svých možností a prostředků. Tyto cíle, které si každá země stanovuje sama, se poté každých pět let sečtou dohromady. Z tohoto součtu pak lze zjistit, jestli jsme dohromady jako lidstvo na cestě ke splnění Pařížské dohody, tedy udržení globálního oteplení pod 1,5 °C.

První takový součet proběhl již v roce 2015, tedy při sepisování Pařížské dohody. Již tehdy byly státy vyzvány, aby přijely se svými návrhy na snižování emisí ve své zemi. Součet cílů, které tehdy zástupci světových zemí představili, však ukázal, že na udržení teploty pod 1,5 °C to nestačí. Dokonce tyto cíle nestačily zdaleka ani na udržení teplot pod 2 °C. Další oficiální součet proběhne v příštím roce, a do té doby byli zástupci zemí vyzváni, aby své dobrovolné cíle zvýšili.

Česká republika si také stanovila své klimatické cíle, a to konkrétně snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 47 % oproti roku 1990, a do roku 2050 o 80 % oproti roku 1990. Tyto cíle jsou popsány v Politice ochrany klimatu v ČR. Snížení o 47 % do roku 2030 se může zdát jako výrazné oproti cílům EU (které se pohybují okolo 40 %) je ale nutné si uvědomit, že emise skleníkových plynů v ČR byly v roce 1990 extrémně vysoké (což bylo dědictví po socialistickém průmyslu). V roce 2016 již byly emise skleníkových plynů v ČR 32 % pod úrovněmi z roku 1990, a to bez výrazné snahy o jejich snižování - stačilo uzavřít či modernizovat továrny postavené za socialismu. Nyní již snižování emisí nebude tak jednoduché.

Andrej Babiš tedy ve skutečnosti říká, že ČR splňuje cíle, které si sama dobrovolně vybrala. Jsou tyto cíle ale dostatečné?

Česká republika je ve skutečnosti stále jedním z největších emitorů skleníkových plynů na osobu na světě (jsme zhruba na 30. místě ze všech zemí). Kdyby všechny země na světě od teď vypouštěly stejné množství emisí jako my a měly by stejný klimatický plán jako my, svět by pravděpodobně překročil hranici 1,5 °C za necelých 5 let. Důvod, proč se tomu tak nestane je ten, že většina světové populace má mnohem nižší průměrné emise skleníkových plynů na osobu než Česká republika.

Aby ČR skutečně naplnila podstatu Pařížské dohody, tedy pomohla udržet globální oteplení pod 1,5 °C, musela by přejít ke klimaticky neutrálnímu hospodářství do roku 2030, což není pravděpodobně možné ani technicky, natož politicky. ČR tedy do budoucna bude vypouštět emise (podobně jako USA, Kanada, Austrálie a další země) na úkor jiných, méně vyspělých států, které v současnosti mají emise nízké - ale nikdy je nebudou moci zvýšit, aniž by tím ohrozily globální klima. ČR tedy bude muset těmto státům pomoci k tomu, aby rozvinuly svůj průmysl bez vypouštění emisí, tedy aby rovnou přeskočily k nízkoemisním zdrojům energie a klimaticky neutrálnímu průmyslu a zemědělství. To možné je, například skrz Zelený klimatický fond (Green climate fund), kde vyspělé země posílají peníze méně vyspělým zemím přesně za tímto účelem. ČR již nyní do fondu přispívá, avšak zatím relativně nízkými částkami.

Závěrem tedy není možné prohlásit, že Česká republika splňuje Pařížskou dohodu, pouze to, že splňuje plán, který si sama zvolila. Tento plán však, když se porovná s plány ostatních zemí, není dostatečný pro naplnění podstaty Pařížské dohody, tedy udržení globálního oteplení pod 1,5 °C. Příští rok dojde k druhému porovnání klimatických plánů všech světových zemí a posouzení, jestli jako lidstvo splňujeme Pařížskou dohodu. Do té doby by mnohé země, včetně ČR, měly své klimatické ambice navýšit.

Líbil se vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na Facebooku. Děkujeme.