Česká republika od dob satelitů Magion, které v 80. a 90. letech zkoumaly magnetosféru a ionosféru Země, nevypustila žádný větší vlastní satelit. V posledních letech sice došlo k vypuštění několika malých českých družic založených na platformě Cubesat, na evropské scéně je Česko stále spíše jen dodavatelem součástek a subsystémů spíše než tvůrcem a koordinátorem vesmírných misí. To by se během příštích let mělo změnit.
V současnosti je totiž v Česku v rámci programu ambiciózních vesmírných misí sedm různých projektů ve stadiu plánování. Vypracování těchto projektů si vyžádalo Ministerstvo dopravy, které má v Česku na starosti vesmírné záležitosti, s cílem posílit konkurenceschopnost českého průmyslu.
Všechny probíhající projekty získaly finance na vypracování prvních tří fází projektu:
- Fáze 0, kde jsou definovány cíle mise a obecný koncept, jak jich bude dosaženo,
- Fáze A, kde se ověří, že zvolený koncept satelitu je technicky i ekonomicky uskutečnitelný,
- Fáze B1, kde se rozpracuje technická dokumentace na satelit jako celek i na jednotlivá zařízení na něm.
Projekty poté budou na podzim roku 2023 posouzeny Evropskou kosmickou agenturou (ESA) z technického hlediska a Ministerstvem dopravy z programového a ekonomického hlediska. Dva nejlepší projekty pak získají finance na dokončení návrhu satelitu, jeho výrobu, vypuštění do vesmíru, a provoz. Tyto mise by mohly být vypuštěny do vesmíru zhruba v letech 2026 nebo 2027, podle rychlosti přípravy projektu.
Nyní se pojďme podívat na přehled všech sedmi připravovaných projektů, v abecedním pořadí:
AMBIC (AMBItious Czech satellite)
Cílem mise AMBIC je vyvinout satelit pro pozorování Země, který by využívaly české státní složky. Satelit bude založen na nové modulární satelitní platformě vyvíjené Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem (VZLÚ) a měl by vážit zhruba 100 kg. Zemi by měl obíhat po nízké oběžné dráze (LEO).
Na návrhu mise s VZLÚ spolupracují společnosti S.A.B Aerospace, PEKASAT SE a World from Space.
CZARM (CZech Advanced Robotic systeM for servicing, exploration and resources exploitation)
Cílem této mise je najít možnosti využití robotického ramene (manipulátoru) ve vesmíru a vyvinout jeho prototyp. Původně projekt uvažoval nad vývojem robotického manipulátoru pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), ale postupem času se projekt přeorientoval na vývoj dokovacího mechanismu pro údržbu satelitů na orbitě. Mechanismus by měl být součástí evropské mise EROSS+ (European Robotic Orbital Support Services), kterou připravuje firma Thales Alenia France.
Na tomto projektu, který vede společnost L.K. Engineering, dále spolupracuje Frentech, 5M, BD Sensors a Fakulta strojní ČVUT.
LVICE2 (Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer)
Vědecká mise LVICE2, o které jsme již psali dříve, si klade za cíl prozkoumat vesmírné prostředí v okolí Měsíce. Jedním z hlavních cílů mise je zkoumat turbulence ve slunečním větru, zejména na rozhraní měsíčního stínu. Druhým cílem mise je pak detekovat koncentrace prachu na měsíční orbitě a ověřit existenci takzvaných Kordylewského prachových mračen. Satelit o hmotnosti zhruba 100 kg by také měl mít vlastní raketový pohon, který mu umožní doletět k Měsíci a manévrovat na jeho oběžné dráze.
Projekt řídí společnost esc Aerospace. Z vědeckých pracovišť se na něm podílí ČVUT (FJFI, FEL, FS), MFF UK, Ústav fyziky atmosféry a Ústav jaderné fyziky AV ČR, které dodávají do sondy vědecké přístroje. Dále se na přípravě satelitu podílí společnosti Stellar Exploration EU a OHB Czechspace.
QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonova surveyor)
QUVIK je vesmírný teleskop pro měření ultrafialového záření přicházejícího z vesmíru. Hlavním cílem mise je měřit masivní vesmírné výbuchy způsobené srážkou neutronových hvězd, takzvané "kilonovy". Kromě toho by tento zhruba stokilový teleskop také měl být nabízen vědecké komunitě, která by jej mohla využívat pro další vesmírná měření.
Satelit vyvíjí VZLÚ ve spolupráci Masarykovou Univerzitou a firmami TOPTEC a PEKASAT.
REMEC (Radiation Environment Monitor for Energetic Cosmic rays)
Cílem této mise je měřit kosmické záření a částice slunečního větru mimo zemské magnetické pole. Satelit o hmotnosti zhruba 50 kg bude založen na platformě Cubesat a měl by letět do Lagrangeova bodu L2 systému Země-Slunce nebo na měsíční orbitu.
Satelit vyvíjí Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT ve spolupráci s firmami BD Sensors a Huld a s univerzitami Politecnico di Milano a University of Geneva.
SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications)
Mise SLAVIA se skládá z dvojice satelitů založených na platformě Cubesat. Cílem projektu je zkoumat meteority padající do zemské atmosféry a pomocí kamery a dalších vědeckých přístrojů na palubě zjišťovat jejich složení. Satelity, každý o hmotnosti zhruba 30 kg, by měly být vypuštěny na nízkou oběžnou dráhu Země.
Projekt vede společnost S.A.B Aerospace ve spolupráci s VZLÚ, Huld, J.Heyrovský Institute of Physical Chemistry, Zaitra, VUT a Lightigo.
SOVA (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere)
Projekt SOVA si klade za cíl pozorovat vlny ve svrchních vrstvách atmosféry, a tím pomoci zpřesnit atmosférické a klimatické modely. Satelit o hmotnosti zhruba 100 kg by měl být vypuštěn na nízkou oběžnou dráhu Země a obsahovat vědecká zařízení na vzdálené měření teploty vzduchu a rychlosti větru.
Vývoj satelitu vede společnost OHB Czechspace. Na vývoji se dále podílí Ústav fyziky atmosféry a Ústav jaderné fyziky AV ČR, Meopta, DLR, Forschungszentrum Jülich a OHB System.
Zdroj, obrázky: Ministerstvo dopravy
Úvodní foto: NASA, via Unsplash
Vstup do diskuze