Studie, která v roce 2011 zkoumala vliv poezie na náhodném vzorku iránských studentek ukázala, že její užití jakožto intervenční techniky hraje významnou roli ve snižování znaků deprese, úzkosti a sdělovaného stresu. A už téměř o třicet dříve publikoval Ken Edgars výsledky své případové studie, v jejímž rámci se rozhodl vyzkoušet poezii jako léčebný prostředek pro muže trpícího depresivní poruchou. Terapeut použil jak básně napsané klientem, tak předčítání děl jiných básníků. Na konci desátého sezení klient sdělil, že už nezakouší depresivní symptomatiku.

Prokazatelné terapeutické účinky

Podobných studií a článků, které potvrzují pozitivní vliv poezie v boji proti depresi, stresu či úzkostným stavům, existuje celá řada. Tvůrci výzkumné práce ve Velké Británii v letech 1994-1995 si mimo jiné položili i otázku, jakým způsobem se to děje, tedy jak tzv. poetoterapie vlastně funguje. V oblasti čtení poezie 42 % respondentů uvedlo, že na ně pozitivně působí především rytmus a intenzita hlasitosti předčítání, rovněž 42 % pak uvedlo možnost identifikace s obsahem poetického textu. V oblasti psaní poezie vnímali jako největší přínos vyventilování emocí (56 % dotazovaných).

„Je jasné, že se poezie v dnešní době stává aktuální nejen pro mladé, ale obecně pro všechny lidi,“ říká Lukáš Sedláček, zakladatel startupu Poetizer a také ředitel European Leadership and Academic Institute (ELAI). „A stále víc se také ukazuje, že ti, kdo trpí úzkostmi, jsou rádi, když své stavy mohou sdílet s ostatními, což má na ně prokazatelně terapeutické účinky. Proto jsem přesvědčen, že poezie může být jedním z nástrojů, které nám v současné krizi pomohou zvýšit naši psychickou odolnost.“

Milion básní na Poetizeru

Právě mimořádně pozitivní vliv na lidskou psychiku byl před rokem a několika měsíci jedním z důvodů spuštění nové platformy sociální sítě Poetizer, která reagovala i na globálně rostoucí oblibu poezie. Ještě v roce 2015 psal americký deník The New York Times o tom, že tento literární žánr nejspíš směřuje k zániku. Jenže už o rok později se ve Velké Británii prodalo více než milion knih básní. A trh s poezií začal rychle růst například i ve Spojených státech, kde se psaní či čtení básní věnuje okolo 40 milionů lidí. Podle všeho za tímto zmrtvýchvstáním poezie stály především sociální sítě. Ty se staly motorem vzniku a také vzestupu tzv. instabásníků, kteří sdílejí zejména na Instagramu své drobné kompozice. V důsledku toho se řada jejich postů díky mnohdy naprosto nekontrolovatelnému šíření stává tzv. virálními.

„Básně si píšu od deseti let a moje láska k nim vedla k nápadu vytvořit Poetizer,“ říká Lukáš Sedláček. „Jsem nesmírně rád, že se tahle moje vášeň propojila s tak velkým zájmem o poezii a že se naše sociální síť těší takové oblibě.“

Poetizer v současnosti využívá už 100 tisíc lidí z více než 120 světových zemí a vzniklo na něm na milion básní. „Na konci roku 2018 jsme platformu uvedli do USA a od té doby se nám podařilo etablovat se na americkém trhu do takové míry, že převážná většina našich uživatelů jsou nyní Američané. To je pro nás skvělá zpráva, protože USA představují největší trh v oblasti nakladatelství na světě. Naše plány na monetizaci a další růst tak mají velice dobré vyhlídky,” uzavírá Lukáš Sedláček.

Zdroj: Tisková zpráva Poetizer
Foto: Unsplash