Antibiotika, doslovný dar z nebes minulého století, stále více naráží na zásadní kámen úrazu. Jejich masové používání zvyšuje vůči bakteriím selekční tlak, které jsou nuceny se na tyto látky adaptovat. Jedná se o jakýsi nekonečný výcvikový kemp, kde se naši mikro nepřátelé kontaktem s antibiotiky neustále zdokonalují. Tento trend vede ke vzniku rezistencí, tedy odolným kmenům, které již žádná antibiotika nevyděsí.

Nechvalně známým příkladem je Staphylococcus aureus, lidově známý jako "zlatý stafylokok". Tento příležitostný patogen je naprosto dokonale adaptován na lidské tělo a jeho silně rezistentní kmeny, známé pod zkratkou MRSA, jsou nebezpečnými zabijáky v nemocnicích, tedy v místech, kde se to antibiotiky a oslabenými pacienty jen hemží.

Když se dva perou, třetí se směje

Zdálo by se, že sláva těchto geniálních zbraní, které s nástupem penicilinu na trhu v druhé polovině 20. století zachránily nespočet životů, pomalu uhasíná. Nemusíme však zoufat, neboť vědci přišli již před lety na alternativní způsob boje s bakteriemi, který využívá jejich přirozeného nepřítele - viry. I bakterie totiž mají své patogeny, kterými jsou tzv. bakteriofágy. Poštvání virů proti bakteriálním buňkám, tzv. fágové terapii, je vzhledem k zrychlujícím rezistencím vůči antibiotikům zřejmě budoucností léčby infekčních onemocnění.

Vyvolání jakési "občasné války" ve světě mikroorganismů však stále naráží na řadu bariér. Uškodí nasazený bakteriofág bakterii? Neohrozí zároveň i zdraví pacienta? A bude síla viru dostatečná na to, aby infekci zlikvidovala? Tyto otázky klinické použití fágové terapie neustále oddalují.

Brněnská novinka

Brněnští vědci však jeden z limitů odstranili. Za pomoci laserových paprsků v rychlém časovém sledu dovedou zjistit, zda jsou použité viry schopny bakterie eliminovat. Přestože se taková diagnostika uplatňuje již delší dobu, výsledky přinese až po několika dnech. Moderní metoda, kterou vyvinuli experti z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, je však výrazně efektivnější.

Metoda kombinuje dvě techniky - tzv. Ramanovu pinzetu, která pomocí laserového paprsku zachytí a přidrží libovolný mikroskopický objekt na místě a Ramanovu spektroskopii. Ta umožňuje velice jemně a rychle pomocí světla určit chemické složení daného objektu, který pinzeta drží. Na práci mimo pracovníky Ústavu přístrojové techniky spolupracovali i vědci z Masarykovy univerzity, Karlovy univerzity nebo Centra pro kontrolu sepse univerzitní kliniky v Jeně. Výzkum byl publikován tento měsíc v časopise Analytical Chemistry.

Přestože fágová terapie stále nepatří mezi standardní způsoby léčby, zaznamenává velké pokroky. V minulém roce se například v prestižním časopise Nature Medicine objevila studie, která tímto způsobem zachránila patnáctileté dívce trpící silně rezistentní infekcí život. Doufejme, že se v příštích letech stane běžnou součástí moderní medicíny.

Originální publikace: https://pubs.acs.org/doi/10.1021/acs.analchem.0c01963

Zdroj: Analytical Chemistry, zdroj titulního obrázku: Xconomy