Chapadla chobotnic jsou citlivá na dotek i chuť kořisti

Chobotnice byly odjakživa podivuhodná stvoření. Jejich nezaměnitelný vzhled vzbuzuje v lidech obrovskou představivost. A tak není divu, že se mýtická stvoření v podobě chobotnic objevují v bájích napříč celým světem. Ať už je to nejznámější mořská obluda Kraken z norské mytologie, japonské monstrum Akkorokamui či bůh Kanaola z Havaje.

I vědci jsou fascinování chobotnicemi. Tento druh hlavonožců patří mezi nejchytřejší bezobratlé živočichy. Mají složitý nervový systém, vysoce vyvinutý mozek, a dokonce jsou schopny používat nástroje. Řada druhů dokáže měnit barvu, napodobovat jiné mořské tvory či vylučovat inkoust na zmatení nepřítele. Posledně se vědci z Harvardské univerzity zabývali molekulární podstatou senzorického systému dotykové chuti v přísavkách chobotnic.

Na spodní straně každého z osmi chapadel má chobotnice přísavky a díky nim může rozpoznávat a lovit svou kořist. Tým vědců z Harvardu objevil nový typ senzorů, které se nacházejí v první vrstvě buněk v přísavkách. Tyto chemotaktilní receptory jsou specifické pro chobotnice a zřejmě dokáží rozpoznat molekuly, které se ve vodě špatně rozpouští.

Výzkumníci nejprve izolovali buňky, které jsou zodpovědné za detekci chemických molekul. Poté byly buňky vystaveny různým molekulám, se kterými se chobotnice běžně setkají v moři, včetně výtažků z kořisti chobotnice. Vědce především zajímalo, na jaké typy chemických látek dané  receptory reagují. Některé látky byly rozpustné ve vodě, jako jsou soli, cukry, aminokyseliny; jiné se dobře nerozpouštějí a vodní živočichové je obvykle nepovažují za zajímavé. Překvapivě pouze špatně rozpustné molekuly aktivovaly zkoumané receptory.

Vědci následně vyzkoušeli látky, které se přirozeně nachází v moři, na chobotnicích ve své laboratoři a nanesli je na podlahu akvárek. Překvapující výsledky se potvrdily – chobotnice jevily zájem pouze o nerozpustné látky vyskytující se na povrchu těla kořisti a patřící do terpenoidů. To je skupina silně aromatických molekul, ke kterým mimo jiné patří třeba mentol či limonen, látka obsažená v kůře citrusových plodů. Vědci jsou přesvědčeni, že díky specializovaným receptorům jsou chobotnice schopné mnohem lépe rozlišit,  čeho se dotýkají během lovu a rozeznat například kámen od kraba. Díky částečně samostatnému nervovému systému, který je z velké části uložen v chapadlech, mohou chobotnice dělat rychlá rozhodnutí a reflexivně  rozpoznávát kořist na dně oceánu.

Zdroj: ScienceDaily

Zdroj úvodní fotografie: Serena Repice Lentini, Unsplash

Původní studie: https://doi.org/10.1016/j.cell.2020.09.008