Přiměřené množství fyzické aktivity je důležité pro udržení jak fyzického, tak psychického zdraví. Obzvlášť velký význam má pak pohybová aktivita ve vyšším věku. Výzkum naznačuje, že představu poklidného důchodu bychom měli raději opustit a těšit se na aktivní stáří.
Jedním z hlavních benefitů, které pohyb přináší, je dobrý stav naší oběhové soustavy – srdce a cév. Proto vnikl v roce 2012 projekt OPACH (Objective Physical Activity and Cardiovascular Health), který si dal za cíl zjistit vztah fyzické aktivity a kardiovaskulárního zdraví u postarších žen. Studie zahrnula přes pět tisíc žen z USA ve věku 63 let a výše, které na týden dostaly přístroj akcelerometr snímající jejich pohybovou aktivitu – stejně jako to denně dělají naše chytré hodinky a náramky. Následujících 8 let pak vědci u žen zaznamenávali případná úmrtí.
Z ohromného množství dat z projektu OPACH pak studie před pár lety vyvodily jasný závěr – už mírná fyzická aktivita snižuje riziko úmrtí, a tedy prodlužuje věk dožití. Výzkumníci z Kalifornie si v nové studii tentokrát dali za úkol zjistit, jak moc do toho vstupuje naše dědictví po rodičích – genetická výbava.
„Mám to v rodině.“
Geneticky podmíněných chorob a neduhů známe nespočet, v naší DNA se ale zdá být zapsáno i mnoho pozitivních předpokladů, včetně šance vysokého dožití. Vědci totiž odhalili určité varianty genu kódující protein zvaný apolipoprotein E, které mohou člověka předurčovat k tomu, že se dožije vyššího věku.
Délku života tedy neurčuje pouze naše prostředí a s tím související životní styl, ale také genetika. Proto se kalifornští vědci rozhodli opět zaměřit na projekt OPACH a posoudit, jakou roli zde hrají „dlouhověké“ varianty apolipoproteinu E. „Cílem našeho výzkumu bylo zjistit, zda je vliv fyzické aktivity na délku života nějakým způsobem také určen genetickými predispozicemi k dlouhověkosti,“ říká autor studie, doktorand Alexander Posis, M.P.H. z Kalifornské univerzity v San Diegu.
Dobré geny nestačí
Výsledek studie je pak dobrá zpráva pro všechny, co neměli to štěstí a nepodědili geny dlouhověkosti. „Naše práce ukazuje, že i když zrovna nejste svou genetickou výbavou předurčeni k dlouhému životu, stejně si jej můžete prodloužit pravidelným cvičením a minimalizací sezení,“ vysvětluje vedoucí práce, doktor Aladdin H. Shadyab.
Nicméně ani ti, jejichž předci ještě ve sto letech běhali po světě, by neměli v důchodu zlenivět. „A naopak – i když máte geny, které vám dávají předpoklad dlouhého života, stejně musíte být fyzicky aktivní, abyste doopravdy dosáhli vysokého věku,“ dodává doktor Shadyab.
Originální publikace: Posis, A. I. B., et al. (2022). Associations of Accelerometer-Measured Physical Activity and Sedentary Time With All-Cause Mortality by Genetic Predisposition for Longevity, Journal of Aging and Physical Activity (IF: 1,961)
Zdroj: ScienceDaily
Úvodní obrázek: SHVETS production, Pexels
Další články na téma pohybu a stáří na Czechsight








Michal Kraus
Imunologie, Univerzita Karlova. Zbožňuji všechno, co má čtyři nohy a více. Někdy i dvě nohy. Zdravý životní styl není sprosté slovo.
sledovat :
Vstup do diskuze