Sonda Tianwen-1, kterou na Mars vyslala Čínská kosmická agentura CNSA, úspěšně dosedla na povrch v pátek 14. května. Jedná se o první čínskou misi na povrch rudé planety. V příštích dnech pak sonda vypustí menší rover Zhurong, který bude zkoumat marťanské prostředí.
Proč je přistání na Marsu velký úspěch?
Přistání na Marsu je známé svou záludností. Vzhledem k řadě technických obtíží, které marťanská atmosféra klade, velká část pokusů o přistání na Marsu končí neúspěchem. Mezi těmito neúspěchy byl i evropský pokus o přistání sondy Schiaparelli na Marsu v roce 2016.
Jediné dvě země, kterým se dosud přistání na povrchu Marsu podařilo, byly Sovětský svaz a USA. Sovětská sonda Mars 3 byla první, které se podařilo na povrchu Marsu přistát. Tato sonda se však dvě minuty po přistání z neznámých důvodů odmlčela a poté se s ní již nepodařilo navázat kontakt. Všechny další sovětské pokusy o přistání pak skončily neúspěchem. Americká NASA má úspěšnější historii přistávání na Marsu: dosednout na povrch se jí podařilo již devětkrát, naposledy tak učinila sonda Perseverance.
Mezi poloviční úspěchy se pak řadí přistání britské sondy Beagle 2 v roce 2003. Se sondou se po jejím přistání nepodařilo navázat kontakt. Nejprve se zdálo, že přistání bylo neúspěšné, avšak satelitní snímky později potvrdily, že sonda dosedla na povrch v jednom kuse. Důvod, proč se nepodařilo navázat komunikaci, bylo zřejmě selhání mechanismu na rozložení solárních panelů.
Co můžeme od mise očekávat?
Podle čínské kosmické agentury CNSA bylo hlavním cílem demonstrovat schopnost přistát a pohybovat se na povrchu Marsu, a proto nebyl kladen příliš velký důraz na vědecké schopnosti roveru. Přesto rover obsahuje některé nástroje, které vědcům umožní lépe prozkoumat marťanské prostředí.
Přistávací modul s roverem přistál v oblasti Utopia Planitia, ve které kdysi přistály i americké sondy Viking. Rover je vybaven mimo jiné i podpovrchovým radarem, který mu umožní zkoumat geologickou strukturu v okolí místa přistání. Výzkumníci přitom mají i naději, že detekují přítomnost permafrostu, tedy půdy trvale obsahující zmrzlou vodu.
Evropa až za dva roky
Evropská mise ExoMars, jejímž cílem bude na Marsu hledat známky života, měla původně letět k Marsu již v roce 2018. Po selhání sondy Schiaparelli byl ale start odložen na rok 2020, aby mohly být opraveny chyby, které vedly k předchozímu marnému pokusu o přistání. V roce 2020 však byl start odložen znovu, tentokrát kvůli komplikacím při sestavování sondy kvůli omezení cestování vzhledem k epidemii COVID-19.
V současnosti je tedy start evropské sondy plánován na září 2022, s přistáním na povrchu rudé planety v červenci 2023.
Úvodní obrázek: ESA/DLR/FU Berlin (G. Neukum), CC BY-SA 3.0 IGO
Vstup do diskuze