To, že tato obrovská kobliha sněhu a ledu není stabilní jste nejspíš věděli sami. Kruh mořského ledu roste kolem kontinentu každou zimu a přes léto následně z velké části taje. Družicová měření přinesla v roce 1979 snímky, které ukázaly, že tato masa ledu průběžně rostla po dobu 36 let. Ovšem koncem roku 2014 přinesly družice dramaticky odlišné snímky.
Mezi roky 2014 a 2017 masa mořského ledu výrazně klesla a každoročně ho Antarktida ztrácí 725 197 kilometrů čtverečních, což je vyšší číslo, než plocha celé Francie. Argument proč se tímto číslem zabývat je rozhodně oprávněný. Proč ale k obratu došlo?
Výzkumu mobility antarktického ledu se věnuje Claire Parkinsonová z NASA, která již více než 40 let používá satelity ke sledování vývoje ledu v polárních oblastech světa. V pondělí publikovala v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences novou studii, týkající se antarktického ledu. Klade důraz na původ hnací síly tohoto dramatického poklesu.
Američtí polární výzkumníci nyní zkoumají oceánské a atmosferické podmínky, které by za propad měly být zodpovědné. Vědecký pracovník Walt Meier z National Snow and Ice Data Center prohlásil, že Antarktida je více mobilní, než se dříve na základě satelitních snímků předpokládalo a zdůraznil, že místní led je k těmto obrovským výkyvům růstu velmi citlivý.
Meier studoval satelitní snímky Antarktidy od šedesátých let minulého století. Ačkoli jsou ty staré ve srovnání s novými výrazně méně kvalitní, zobrazují zásadní rozdíly.
Co je hnací silou?
…na to není lehké odpovědět. Antarktida je poměrně odlišná a komplikovanější oblast, než Arktida, která na rozdíl od své jižní sestry není tvořena pevným kontinentem. Antarktické oceány na druhou stranu nejsou obklopeny velkými pevninami - Aljaškou, Kanadou a Sibiří, které by kontinent vázaly jako Arktidu. To nechává antarktický led ještě více vystavený přirozeným změnám.
Jak už jsem zmínil, obrat v množství ledu dává impuls k dalšímu výzkumu. Když zahrneme velké rozdíly s Arktidou, je příliš brzy na to ukazovat prstem na globální oteplování jakožto hlavního viníka.
Za značnými ztrátami ledu by podle Clarie Parkinsonové mohly stát například prominentní události El Niño, dlouhodobé teplotní trendy v Tichém oceánu. Kromě toho zmiňuje také ozónovou díru nad Antarktidou a posuny v atmosferické cirkulaci. Existují důkazy, které ukazují, že za značným poklesem stálo minimálně v roce 2016 oteplování tropických vod, díky jevu El Niño.
Výzkumníci využívají ke sledování stavu ledu na Antarktidě přes 40 let satelity NASA a amerického Ministerstva obrany. Ty detekují přirozené mikrovlnné záření vycházející z ledu a vody, což poskytuje spolehlivý záznam o jeho proměnlivosti i při špatné viditelnosti způsobené polární nocí, nebo zataženou oblohou.
Zdroj: Mashable
Vstup do diskuze