Proč je někdo z nás atraktivnější pro komáry?

Malárie je velkým strašákem afrických obyvatel. Ročně touto nemocí onemocní kolem 200 milionů lidí, přičemž statisíce z nich na ni zemřou. Nejohroženější skupinou jsou děti do pěti let.

Komáři z rodu Anopheles přenášející malárii si vybírají jako svou oběť lidi mnohem častěji než jiné obratlovce. Již dříve byly provedeny pokusy, které ukázaly, že jsou to právě pachy, co pomáhá komárům odlišit člověka od jiných obratlovců. Člověk vylučuje kůží a dýcháním koktejl těkavých látek, které se mohou šířit i několik desítek metrů. Navíc je pro komáry ideální útočit v noci, jelikož v tuto dobu jsme jednak nehybní na jednom místě a jednak se nemůžeme proti náletům komárů aktivně bránit.

Obecně, každý z nás v rodině nebo mezi přáteli zažil, že po noční komáří hostině odcházejí někteří jedinci více poštípaní. Vědci z americké John Hopkinsovy Univerzity si ve své nové publikaci položili otázku, zda je to specifický pach každého z nás, co rozhoduje o atraktivitě pro tento bodavý hmyz. A jelikož se sezóna komárů a dovolených nezadržitelně blíží, mohou být její výsledky relevantní i pro obyvatele mírného pásma.

Pro svůj pokus výzkumníci sestavili důmyslné zařízení. Cílem bylo ochránit účastníky experimentu od komářího bodnutí a zároveň „nabídnout“ hmyzu autentický lidský pach. Jednalo se o soubor stanů – jeden centrální, komáří, do něhož bylo vždy na noc kontrolovaně vypuštěno kolem 200 komárů a zároveň byl do něj potrubím přiváděn vzduch z okolních osmi stanů, kde v každém spal jeden člověk. Na konci každého potrubí byla v komářím stanu hliníková deska ohřívaná na teplotu lidského těla a „ovoněná“ konkrétním pachem z jednotlivých lidských stanů. Detekční systém zaznamenával počet náletů komárů na nahřívané desky. Jako kontrola sloužily desky vypouštějící pouze CO₂– jako simulace dýchání; anebo pouze zahřívané na teplotu 35°C.

Výsledky ukázaly, že zatímco teplo není dostatečné, aby přitáhlo pozornost komárů, v kombinaci s CO₂ již komáry zaujalo. Pro pokus byla použitá taková koncentrace CO₂, která by odpovídala spícímu dýchajícímu 100kg člověku. Vědci spekulují, že detekce CO₂, který je lehký a těkavý a tím pádem se dobře nese vzduchem, slouží jako prvotní indicie pro komára, že je někde živý organismus. Až v závěsu za oxidem uhličitým se vzduchem šíří těžší molekuly lidského odéru, které dále komára navádějí a jeho zájem buďto zintenzivňují nebo zeslabují.

Pokusy dále ukázaly, že pach některých jedinců byl opravdu zajímavější než jiných. Následnou analýzou složení odéru těchto konkrétních účastníků pokusu se ukázalo, že to, co šestinohé škůdce přitahuje jsou především molekuly karboxylových kyselin. Příkladem je kyselina máselná, vyskytující se v živočišných tucích a olejích a kyselina valerová, nacházející se například v aromatu kozlíku lékařského. Ovšem daleko nejzajímavější pro komáry byla vůně acetoinu, organické sloučeniny, kterou produkuje kožní mikrobiom (například bakterie Staphylococcus epidermidis), a jež má příjemnou máslovou vůni, díky níž bývá často využíván v potravinářství. Tyto tři sloučeniny zároveň nebyly zastoupeny v pachu jedinců, kteří pro komáry zajímaví nebyli.

Naopak nejméně byl pro komáry atraktivní eukalyptol. Ten se v lidském pachu vyskytuje pravděpodobně z konzumované rostlinné stravy, v přírodě je vedle blahovičníku kulatoplodého (Eucalyptus globulus) zastoupen v bylinkách jako jsou rozmarýn, bazalka, bobkový list nebo šalvěj. Odpuzující účinky vůně eukalyptu byly již dříve pozorovány a jsou často využívány v repelenčních přípravcích. Není proto divu, že nejméně atraktivní jedinci měli ve svém pachu tuto sloučeninu silně zastoupenou.

Přestože je studie zatím dělaná na malém vzorku osob, ukazuje, že tento typ pokusu, kdy lidé nejsou vystavení nebezpečí bodnutí, a zároveň se pracuje s autentickými lidskými vzorky, vede k důležitým zjištěním, a je tak možné jej použít pro další studie.

Publikace otištěná v časopise Current Biology také ukazuje, že jsou to právě vůně a pachy, které rozhodují, na kom si komáři v noci pochutnají. Získané výsledky mohou vést jak k dietním doporučením pro malárií nejvíce ohrožené populace, tak například k vývoji pastí, které by naopak komáry co nejvíce přitahovaly.

Autor úvodní fotografie: Jimmy Chan, pexels.com

Citovaná studie: Current Biology (impact factor: 10.8)

Podobné články na Czechsight: