Covid-19 není chřipka. Retrospektivní studie se zabývá rozdíly mezi onemocněními

Od počátků koronavirové pandemie je nemoc Covid-19 často srovnávána s chřipkou. Stejně jako u chřipky se jedná o virové respirační onemocnění. I přesto, že je Covid s chřipkou tolik srovnáván má, v některých kritériích, značně odlišné vlastnosti.

Závažnost pandemie Covid-19 názorně ukazuje vytíženost intenzivních jednotek některých zemí. Pro srovnání můžeme udat, že např. v Dánsku jakákoli pandemie chřipky posledních let (ptačí, prasečí) nezaplnila více než 4,5 % absolutní kapacity lůžek intenzivní péče. Pokud bychom následně srovnali úmrtnost na Covid-19 a chřipku z dat pocházejících z Itálie (která byla v tu dobu nejzasaženější zemí), zjistili bychom, že na Covid-zemřelo na jaře 2020 159 lidí na 100 000 obyvatel. Oproti tomu pandemie chřipky z USA roku 2009, která je považována za jednu z nejhorších, zaznamenala úmrtnost 4,1 obyvatel na 100 000.

V prosinci 2020 vydal profesor Lionel Piroth v časopise Lancet retrospektivní studii s daty pocházejícími z francouzské národní administrativní databáze (PMIS). Srovnáno bylo 89 530 pacientů s Covid-19 nemocných v rozmezí od března do dubna 2020 a 45 819 pacientů, kteří prodělali chřipku v období od prosince 2018 do února 2019.

Výsledky studie potvrzují mnohem větší závažnost onemocnění Covid-19 oproti sezónní chřipce. Mortalita hospitalizovaných pacientů byla u Covid-19 16,9% a 5,8 % u chřpky. Hospitalizovaní pacienti s virem SARS-CoV2 doprovázely potíže, jako je respiratorní distres, embolie a septický šok. Většina srdečních komplikací u nich prokázána nebyla. Doba, kterou pacienti s Covid-19 strávili na jednotce intenzivní péče byla dvakrát delší než u pacientů s chřipkou.

Pro srovnání můžeme uvést, že lidé s vážnějším průběhem Covid-19 jsou diagnostikováni s obezitou, vysokým tlakem a dyslipidemií, kdežto pacienti s chřipkou se potýkají s chronickým selháním srdce, periferiální cévní onemocnění, chronická onemocnění plic, cirhóza nebo anemie.

Překvapivým zjištěním výzkumu je vyšší potřeba hospitalizace na jednotkách intenzivní péče u pacientů mladších 18 let diagnostikovaných s Covid-19. Pacientů mladších 5 let je takto hospitalizováno o 2,3 % oproti 0,9% s chřipkovým onemocněním. Mortalita je u obou onemocnění v tomto věku totožná. Bohužel mezi 11 a 17 rokem se u Covid-19 desetkrát zvyšuje.

Je velmi důležité si uvědomit, že veškeré studie srovnávající tato onemocnění nemohou dostatečně dobře odhadnout působení předchozího vystavení organismu chřipkovému onemocnění. Lidský organismus může během let prodělat několik menších epizod chřipky a získat imunitní výhodu. Oproti tomu Covid-19 je nemoc se kterou se setkáváme poprvé a kde (minimálně v začátcích pandemie) byla jakákoli získaná imunita vyloučena.

Studie profesora Pirotha tak apeluje na důslednou vakcinaci a další vývoj potenciálních vakcín. A to hlavně u rizikových skupin, kterou mohou být i děti a adolescenti. Za zmínku stojí i dlouhodobé následky, které onemocnění virem SARS-CoV2 může způsobit. Výsledky studií, které se výzkumy zabývají by měly být k dispozici zhruba za šest měsíců až za rok.

Pro důkladné srovnání sezónních epidemií chřipky a pandemie nového koronaviru bude potřeba dalších dat a dalších let, které s virem strávíme. I přesto je stále důležité mít na paměti, že v současné situaci jsou zatím statistická data onemocnění Covid-19 horší než u běžné chřipky.

Zdroj: https://www.thelancet.com/journals/lanres/article/PIIS2213-2600(20)30527-0/fulltext; The Lancet
Foto: Nataliya Vaitkevich, Pexels