Zajímavé práci předcházel nález a popis devonské mihule Priscomyzon z hornin Jihoafrické republiky. Tento nález je zajímavý především tím, že se jedná o jedny z mála zachovaných fosilií mihulí z období prvohor. Jihoafrické minule jsou zatím nejstarší prokazatelné fosilie těchto živočichů. Celkově lze fosilní záznam této skupiny označit za velice nekompletní.
Pozoruhodné jsou na mihulích především jejich larvy, nazývané minohy. Na těch fosilních je zřetelný vývoj živočichů od vajíčka až k dospělci. Během této doby prochází živočich markantními změnami fyziologie a zásadně se u nich mění potravní strategie. Minohy se živí filtrátem z vody, dospělci se mohou živit dravě, či vysáváním krve vodních živočichů.
„Mihule prakticky nikdy nefosilizují, protože neměly kosti, trny a měly jen nepatrné "zuby". Ale v 360 milionů let starých černých břidlicích Waterloo Farm poblíž Makhandy (Grahamstown) v jihoafrické provincii Východní Kapsko jsou jejich měkké části těl zachovány jako stříbřitě bílé filmy v černé břidlici.“ Dr. Rob Gess, paleontolog v Albany Museum a na Ústavu geologie na Rhodes University
Mihule a moderní sliznatky jsou jediní žijící bezčelistnatci (Agnatha). Oddělily se od zbytku obratlovců dříve, než se u nich mohly vyvinout čelisti. To je činí velmi zajímavými pro vědce, kteří se snaží porozumět nejranějším fázím historie obratlovců.
V mnoha ohledech moderní mihule skutečně poskytují jedinečný pohled na své dávné předky. Nové důkazy však ukazují, že tomu tak není, pokud jde o juvenilní fázi života těchto živočichů a jejich larvy. Před tímto výjimečným nálezem se vědci domnívali, že se mihule od svého prvního objevení na Zemi moc nezměnily. Dnešní mihule však stále můžou ztělesňovat prapůvodní podobu bezobratlého předchůdce všech dnešních obratlovců.
Dnešní mihule mají zachovalou strunu hřbetní a nemají prakticky žádné kosti. Patří však společně se sliznatkami do skupiny obratlovců, lež až na samý chvost evolučního stromu.
Vstup do diskuze