Jarda Lískovec a Alena Nováková nás uvedli do Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky na pražském ČVUT. Představili nám pracoviště Národního centra pro průmysl 4.0 v Praze a vysvětlili, v čem nový typ průmyslové výroby spočívá.
Průmysl 4.0 je nejvyspělejší stupeň výroby. Spadá pod něj robotizace, automatizace, vývoj umělé inteligence, rozšířená a virtuální realita, 3D tisk, sběr dat a mnohé další. Základním znakem průmyslu 4.0 je tzv. „virtuální dvojče“. Každý výrobní proces lze převést do virtuálního světa, to znamená, že všechny výrobní procesy existují jak v reálném světě, tak i ve světě počítačů.
Každé středisko orientované na průmysl 4.0 má vlastní laboratoř, ve které shromažďuje technologie a pracuje na jejich vývoji. Aktuálně má nejvyspělejší centra Německo, v Čechách je zatím jen jedno - Národní centrum pro průmysl 4.0 při ČVUT. Nová centra ale vznikají i v Brně při VUT nebo v Ostravě při VŠB. Cílem průmyslu 4.0 je vytvořit infrastrukturu mezi jednotlivými laboratořemi a spolupodílet se na technologickém vývoji. Unikátní spolupráce se podařila vytvořit Čechům, když začali sdílet své know-how s kolegy z německého Saarbrückenu. Tím se zasloužili o první mezinárodní spolupráci na světě. Nabídky ke spolupráci se ale začínají objevovat i z Jižní Koreje, Japonska nebo zemí západní Evropy.
Jedním z klíčových bodů průmyslu 4.0 je automatizace výroby, základní lidské úkoly by tak měli zvládnout roboti. Že by nám ale roboti přebrali pracovní pozice, se zatím bát nemusíme. Například firma Siemens přetvořila svou výrobu na plně digitalizovaný závod, a naopak zaznamenala nárůst svých pracovníků o 2 %. Nastává situace podobná době vzniku sociálních sítí – teprve se spuštěním sítí se zjistilo, kolik zaměstnanců je potřeba pro jejich údržbu a správu. Tudíž i automatizace a robotizace výroby nejspíš přinese spoustu pracovních míst, jen ještě nedokážeme předpovědět v jakých oblastech. Nicméně je jisté, že k tomu, aby pracovníci uměli tyto stroje obsluhovat, budou muset projít zásadní rekvalifikací. S dosavadními výrobními procesy průmysl 4.0 fungovat nebude.
Největší výhodou průmyslu 4.0 je jeho udržitelný rozvoj. Díky kvantům dat, která se v průběhu výroby shromažďují, se dají najít největší ekologické problémy průmyslové výroby. Jedním z nich je pálení fosilních paliv při přepravě výrobků z Asie. Proto se plánují vytvořit továrny místní. Ty by byly plně vybaveny technologiemi a pracovníky, kteří umí stroje obsluhovat. Továrny by vlastnil továrník a jednotlivé firmy by si je jen pronajímaly. Žádná společnost by svou vlastní fabriku neměla a pokud firma potřebuje něco vyrobit, využije již vybavenou továrnu.
Pronajímáním továren se zároveň zamezí nadvýrobě. Nyní se vyrábí a uskladňuje obrovské množství oblečení, aut nebo nábytku. Díky pronájmu továren se bude vyrábět jen zboží, které si zákazníci objednají a zamezí se tak ničení neprodaných výrobků. Pokud budou továrny místní, nebude nutné nic dovážet a tím se sníží uhlíková stopa. Sledujte v detailu v našem podcastu.
Zdroj: autorský článek Czechsight
Foto: Czechsight


Jacqueline Bernasová
Humanistka, co se snaží vidět svět v co nejširších kontextech. Nenapravitelný snílek milující knihy a filmovou hudbu. Univerzita Karlova.
Vstup do diskuze