Mezi dinosaury patří největší známá zvířata, která kdy chodila po Zemi a mezi jejich příbuzné ptakoještěry řadíme největší zvířata na planetě, která kdy létala. Původ těchto linií ze skupiny Ornithodira je zatím málo pochopený, nicméně popis a analýza nového druhu, publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, může pomoci s vysvětlením původu letu, přítomnost ochmýření či opeření u dinosaurů a ptakoještěrů a dalších otázek o těchto charismatických zvířatech.
Fosilní plaz, objevený v triasových horninách na jihozápadě Madagaskaru, však měřil v kohoutku překvapivě pouhých 10 centimetrů. Vědci jej pojmenovali Kongonaphon kely nebo ‘malý zabiják brouků’. Zkameněliny Kongonaphona byly objeveny roku 1998 týmem výzkumníků vedeným Johnem Flynnem, ve spolupráci s Univerzitou v Antananarivu a Kalifornskou univerzitou. Flynn uvádí, že trvalo dlouho, než se dostali vůbec k práci s kostmi, kterých našli na tomto místě stovky. Když už se tak ale stalo, bylo jasné, že se dívají na něco unikátního. Výzkum ukázal, že kombinace terénních prací s moderní technologií je stále velmi důležitá. Takový nález zdůrazňuje důležitost záznamu madagaskarských zkamenělin, pocházejí z časů, z kterých se jinde fosílie téměř nevyskytují. Zlepší se tak i znalosti historie vývoje obratlovců.
“Přes dvě desetiletí náš spolupracující madagaskarsko-americký tým vyškolil mnoho malgašských studentů v paleontologii a takovéto objevy pomáhají lidem na Madagaskaru i po celém světě lépe ocenit výjimečný záznam starodávného života, zachovaného jako zkameněliny ve skalách naší země,” říká spoluvedoucí týmu prof. Ranivoharimanana z Univerzity v Antananarivu.
Kongonaphon není ale první zvíře těchto rozměrů z bazální větve skupiny Ornithodira, dříve byly ale tyto druhy považovány za ‘izolované výjimky z pravidla’. Současné objevy poskytnou tedy lepší porozumění rané evoluce ornithodiranů. Tato ‘miniaturizace’ naznačuje, že se dinosauří a pterosauří linie vyvinuly z extrémně malých předků. Práce poukazuje také na následující:
Zuby Kongonaphona naznačují, že se živil hmyzem. Hmyzožravost, která je spojena s malou velikostí těla, mohla pomoci bazálním ornithodiranům přežít díky zabrání odlišných nik, než které zaplňovali jejich převážně masožraví příbuzní. Práce také naznačuje, že pokryv těla - ať už jednoduchými vlákny nebo peřím, vyskytující se jak u dinosaurů tak u ptakoještěrů - mohl vzniknout k termoregulaci už v tomto společném předkovi s drobným tělem. Zadržování tepla s malou velikostí těla je velmi obtížné, navíc střední až pozdní trias byl obdobím plným klimatických extrémů - ostré změny teploty mezi horkými dny a chladnými nocemi.
Zdroj: American Museum of Natural History, PNAS
Odkaz na studii: https://www.pnas.org/content/early/2020/07/01/1916631117
Titulní obrázek: Frank Ippolito / © American Museum of Natural History

- VĚDA
- SCIENCE
- DINOSAUŘI
- DINOSAURUS
- PALEONTOLOGIE
- PALEONTOLOGY
- GEOLOGIE
- GEOLOGY
- ZVÍŘATA
- ANIMALS
- PŘÍRODA
- NATURE
- HISTORIE
- HISTORY

Michal Barták
Studuji biologii na Univerzitě Karlově, zajímám se o opylování rostlin hmyzem v tropech. Rád se učím, rád cestuji daleko za přírodou, hraju na klavír, tancuju a snažím se psát. Mám fretku a papouška.
sledovat :
Vstup do diskuze