Kvůli probíhající pandemii nového typu koronaviru byl přesunut či zrušen nejeden plán. Totéž platí i o plánovaném zrušení každoročních změn času v Evropské unii, ke kterému mělo dojít nejpozději v roce 2021. Proč se ale k rozhodnutí, ponechat si jen jeden univerzální čas, evropské instituce vůbec uchýlily? Stojí za tím především řada studií, zkoumajících vliv změny času na hodinový systému člověka a s ní související zdravotní komplikace.
Naše dennodenní fungování je ovlivněno kombinací několika různých hodinových systémů. V první řadě podléháme našim vnitřním biologickým hodinám, které fungují ve zhruba 24 hodinových cyklech. Tyto tzv. cirkadiánní hodiny rytmicky regulují řadu fyziologických funkcí, jako je hladina hormonů, metabolismus, fyzická aktivita a další. Cirkadiánní systém je pak ještě synchronizován slunečními hodinami, tedy střídáním dne a noci. Sluneční světlo nás během dne vybízí k aktivitě, tma naopak stimuluje nástup spánku.
Kromě těchto dvou systémů na nás významně působí i tzv. sociální hodiny, které jsou určeny především našim životním stylem a tlakem společnosti. Často jsme vzhůru ještě dlouho poté, co slunce zapadne, a navíc si periodu bdělosti prodlužujeme světlem, které na nás večer proudí z obrazovek mobilních telefonů a počítačů.
Změna času ze zimního na letní znamená, že náš den začíná podle sociálních hodin o hodinu dříve, než by tomu bylo podle hodin slunečních. Zároveň se den o hodinu prodlužuje, protože se stmívá později. Dochází tím pádem k desynchronizaci systémů, na kterou si naše tělo jen těžko zvyká.
Studie ukázaly, že letní čas narušuje naši schopnost přizpůsobit se měnícím se délkám slunečního dne v průběhu ročních období. Vědci také zjistili, že při přechodu na letní čas se nedokáže plně přizpůsobit naše načasování periody aktivity a spánku, a to až v rámci několika týdnů.
Po změně času na sobě navíc můžeme pozorovat větší únavu a horší spánek. Jak vysvětlují další práce, při přechodu na letní čas dochází, kvůli zpožděnému nástupu spánku a jeho zvýšené fragmentaci, k výraznému zhoršení kvality odpočinku. Při podzimní změně by se sice mohlo zdát, že si polepšíme, ale pravděpodobně tomu tak není. Data naznačují, že k poruchám spánku dochází i ve dnech obklopujících přechod na zimní čas.
Rozkol mezi naším biologickým, slunečním a sociálním časem a jím způsobená desynchronizace má ovšem nejspíš i závažnější důsledky. Rozhození našich cirkadiánních hodin má totiž vliv i např. na funkci kardiovaskulárního systému. Výzkum ukazuje, že v prvních dnech po přechodu na letní čas se v populaci vyskytuje větší množství akutního infarktu myokardu. A ačkoliv mezi vědci nepanuje úplná shoda, některé studie dokonce navrhují, že posun času způsobuje také více smrtelných nehod na silnicích.
Výzkum ale ještě zdaleka není u konce. Ve vyrovnávání se se změnou času by mohly hrát důležitou roli individuální rozdíly. Odlišně bude probíhat např. u ranních ptáčat a nočních sov. Vědci se ale vesměs shodují v tom, že nevýhody střídání času výrazně převažují nad jeho případnými výhodami. Podle výzkumníků by bylo vhodné zavést standardní, tedy zimní čas. Jak uvedla pro Akademii věd ČR Alena Sumová, jedna z našich předních vědkyň v tomto oboru, zavedení letního času natrvalo by pro nás znamenalo nedostatek ranního světla. A právě to je velmi důležité pro synchronizaci našich vnitřních hodin a správné nastavení procesů lidského těla.
Roenneberg T, Wirz-Justice A, Skene DJ, et al. Why Should We Abolish Daylight Saving Time?. J Biol Rhythms. 2019;34(3):227-230. doi:10.1177/0748730419854197
Fritz J, VoPham T, Wright KP Jr, Vetter C. A Chronobiological Evaluation of the Acute Effects of Daylight Saving Time on Traffic Accident Risk. Curr Biol. 2020;30(4):729-735.e2. doi:10.1016/j.cub.2019.12.045
Manfredini R, Fabbian F, Cappadona R, Modesti PA. Daylight saving time, circadian rhythms, and cardiovascular health. Intern Emerg Med. 2018;13(5):641-646. doi:10.1007/s11739-018-1900-4
Kantermann T, Juda M, Merrow M, Roenneberg T. The human circadian clock's seasonal adjustment is disrupted by daylight saving time. Curr Biol. 2007;17(22):1996-2000. doi:10.1016/j.cub.2007.10.025
Harrison Y. The impact of daylight saving time on sleep and related behaviours. Sleep Med Rev. 2013;17(4):285-292. doi:10.1016/j.smrv.2012.10.001
Foto: Malvestida Magazine, Unsplash
Lenka Strnadová
Studentka neurobiologie na Univerzitě Karlově, kterou jinak zajímá tak nějak od každého něco - od studia korejštiny, přes hraní na flétnu po lidskou mysl a psychiku.
Vstup do diskuze