Hrubý domácí produkt (HDP) patří mezi hlavní makroekonomické ukazatele, na základě kterých představitelé států po celém světě formují jak monetární, tak i ostatní politiky jimi spravovaných celků. HDP ovšem nezachycuje příspěvky, které do ekonomiky přináší příroda, a její vliv na životní úroveň obyvatelstva. Tento zásadní nedostatek se rozhodla adresovat mezinárodní skupina vědců působící v čínské provincii Čching-chaj tím, že představila zcela nový ukazatel nazvaný hrubý ekosystémový produkt (HEP) neboli gross ecosystem product (GEP).

Jak HDP, tak i HEP používají prostředky účetnictví k vytvoření odhadu ekonomické hodnoty zboží a služeb. Vědci v rámci výzkumu vytvořili HEP pro východočínskou provincii Čching-chaj, která je také označována jako vodárna Číny, neboť zde pramení tři významné řeky: Mekong, Jang-c’-ťiang a Žlutá řeka. Provincie je také ohniskem biodiverzity, která zde však utrpěla zvyšováním lidské populace, a to zejména nadměrnou pastvou.

Podstata HEP tkví v převedení hodnoty příspěvků ekosystémů do peněžních jednotek. Kromě tržních cen jednotlivých přírodních produktů bylo nutné využít odhady hodnot získané s využitím metod vyvinutých v rámci této studie. HEP je pak souhrnem peněžité hodnoty zboží a služeb spojených s ekosystémy na určitém území a za určité období.

Zásadní přitom je, že při sestavování HEP vědci používali pouze již dostupná biometrická data, což označují za jednu z podmínek uplatnitelnosti HEP při rozhodování regionálních i celostátních politických těles. HEP se může stát celosvětově relevantním pouze za předpokladu, že bude moci být sestaven z dat, která jsou již dostupná.

Používání pouze biometrických dat autoři označují za problematické. Důvodem jsou data, která svědčí o znečištění a ztrátách na životním prostředí, jako je například znečištění vody. Tato zhoršení nemají snadno zjistitelný finanční ekvivalent, a jsou tedy při rozhodování jen obtížně porovnatelná. Je například velmi těžké porovnat znečištění vody v miligramech dusíku na litr se znečištěním ovzduší skleníkovým plynem měřeným v ekvivalentu CO2. Porovnává se tedy výše nákladů vyžadovaných na obnovu prostředí do původního stavu.

V rámci studie autoři sestavili HEP pro provincii Čching-chaj v letech 2000 a 2015, čímž převedli ekosystém celé provincie v podstatě do podoby účetní rozvahy. Zjistili tak překvapující skutečnost, že pouze třetina ekonomické hodnoty vytvořené ekosystémem provincie je využívána jejími obyvateli. Zbytek je exportován do jiných provincií i států.  To dokládá důležitost interakcí mezi člověkem a přírodou nejen v lokálním měřítku, ale i napříč přilehlými státy.

Nejjasněji je však význam přírodních zdrojů pro člověka patrný při pohledu na srovnání výše HDP a HEP (pro větší kontext též nabízím srovnání s rokem 2000). Z grafu můžeme vyčíst, že v roce 2015 dosahovalo HEP provincie Čching-chaj téměř 77 % výše místního HDP. Je tedy zřejmé, že význam HEP jako ukazatele přesahuje využití v teorii a že HEP má potenciál stát se zdrojem dat běžně užívaných při rozhodování politických elit, jelikož rozhodování o efektivním využívání přírodních zdrojů bude stále větší nutností. Čína například HEP v provincii Čching-chaj využívá k cílení investic do udržitelného využívání vody jako zdroje energie.

Do budoucna tedy bude možné poskytnout státům a jejich úřadům srozumitelný ukazatel významu přírodních zdrojů pro ekonomiku po vzoru HDP. Stejně jako HDP poskytuje užitečnou statistiku souhrnné hodnoty ekonomické aktivity, HEP nabízí užitečnou statistiku souhrnné hodnoty příspěvků přírody pro společnost.

Zdroj: https://www.pnas.org/content/early/2020/06/02/1911439117

Původní text: https://www.sciencedaily.com/releases/2020/06/200609144502.htm

Titulní fotografie: TeeFarm on Pixabay.com