Elektrárny na zemní plyn jsou často navrhovány jako náhrada za uhelné elektrárny, které jsou uzavírány z důvodu jejich vysokých emisí skleníkových plynů a dalších škodlivin. Nahrává tomu fakt, že při spalování zemního plynu se na jednotku vyrobené energie vypustí pouze zhruba polovina oxidu uhličitého oproti spalování uhlí. Nedávno vydaná studie však zpochybňuje, že je klimatický přínos elektráren na zemní plyn tak významný.
Studie vydaná ve vědeckém časopise AGU Advances s recenzním řízením totiž představuje meta-analýzu emisí skleníkových plynů, které vznikají při těžbě zemního plynu. Mimo emisí, které běžně vznikají při těžbě jakékoliv suroviny, totiž při těžbě zemního plynu často dochází k malým, ale nezanedbatelným únikům v řádu jednotek procent vytěženého plynu. Hlavní složkou zemního plynu je ale metan, což je plyn s mnohokrát silnějším skleníkovým efektem než CO2. I malé úniky nespáleného zemního plynu do atmosféry tak mohou zcela vymazat veškeré úspory získané nahrazením uhlí zemním plynem.
Úniky zemního plynu při těžbě závisí na konkrétním místě, kde k těžbě dochází a na tom, jak velká snaha je vyvinuta těmto únikům předcházet. Podle studie stačí, aby do atmosféry unikly 3 % vytěženého zemního plynu, aby byly zcela vymazány úspory vypuštěných skleníkových plynů oproti spalování uhlí. Podle americké Environmental Protection Agency (EPA) dochází ve Spojených státech v průměru k úniku 1,4 % vytěženého zemního plynu. Studie z roku 2018, která měřila úniky metanu pomocí letadel, však došla k závěru, že zemního plynu ve skutečnosti uniká až o 60 % více než se předpokládalo, tedy že dochází k úniku až 2,25 % vytěženého zemního plynu.
Elektrárny na zemní plyn tedy stále nabízejí úspory skleníkových plynů oproti elektrárnám na uhlí, tyto úspory jsou však v současnosti značně menší, než se předpokládalo. Evropská komise na tato zjištění reaguje novým nařízením, kdy od roku 2021 budou muset všichni dovozci zemního plynu do EU měřit a dokládat úniky zemního plynu při těžbě a budou mít povinnost tyto úniky snižovat na přijatelnou úroveň. Podle letošní zprávy International Energy Agency (IEA) je možné za použití současných technologií úniky zemního plynu na světě snížit až o 75 %.
Podle zprávy IEA z roku 2019 zaměřené na přechod od uhelných elektráren k elektrárnám na zemní plyn je také nutné mít na vědomí, že ačkoliv elektrárny na zemní plyn nabízejí nižší emise skleníkových plynů než uhlí, stále se jedná o spalování fosilního paliva s výrazně vyššími celoživotními emisemi, než nabízejí obnovitelné zdroje. Studie uznává, že v současnosti je obtížné pokrýt poptávku po elektřině pouze obnovitelnými zdroji, avšak postavením nových elektráren na zemní plyn prakticky dojde k „uzamčení“ (lock-in) těchto emisí po dobu životnosti elektrárny, která může být i více než 50 let. Vzhledem k trendu dekarbonizace a rozvoje obnovitelných zdrojů ale může přitom spalování fosilního zemního plynu přestat být potřebné mnohem dříve než za 50 let.
Ve své nově vydané zprávě World Energy Outlook 2020 tak IEA shrnuje, že z výše uvedených důvodů jsou investice do fosilních paliv včetně zemního plynu již v současnosti považovány za rizikové. Investice do těžby ropy a zemního plynu se mezi lety 2019-2020 snížily o třetinu, zčásti i kvůli dopadu COVID-19; avšak není jisté, jestli se ještě někdy tyto investice zpět zvýší.
IEA ve své zprávě předkládá tzv. „scénář udržitelného rozvoje“, který by umožnil naplnění Pařížské dohody a udržení globálního oteplení na hodnotě 1,5 °C. Tento scénář předpokládá zvýšení investic do energetického sektoru zhruba o 25 % oproti normálu. Tyto investice by pak měly být využity pro významné rozšíření využívání obnovitelných zdrojů na úkor investic do fosilních paliv a současně pro posílení přenosové soustavy a stavbu úložišť energie pro zajištění spolehlivých dodávek elektřiny. Současně by mělo dojít k investicím do energetické efektivity, kde jsou stále značné rezervy.
Ředitel IEA Dr. Fatih Birol tak vyzývá politiky na celém světě zodpovědné za tvorbu energetických a klimatických politik, aby přijali plány, které budou v souladu s udržitelnou budoucností, zatímco je ještě svět narušen pandemií COVID-19. Pokud totiž nebudou tyto plány přijaty včas, svět se vrátí do zajetých kolejí, tedy získávání energie z fosilních paliv. „Pokud vlády a investoři zintenzivní své kroky k dekarbonizaci v souladu s naším scénářem udržitelného rozvoje, růst solární a větrné výroby elektřiny bude ohromující – a bude naší šancí překonat současné klimatické výzvy,“ řekl Birol.
Úvodní obrázek: Nicole Köhler, Pixabay
Vstup do diskuze