Vystavená stopka průmyslu a obchodu, vč. dalších opatření v reakci na vir Covid-19, kterou učinila většina vlád, měla významný dopad na produkci uhlíku. Ten je součástí téměř všeho, co na světě děláme. Obrovský propad zaznamenala silniční doprava, stejně jako letectví. Poptávka po energii na celé planetě se zhroutila.
Nyní v podrobné analýze vědci ukázali, jak tyto změny ovlivnily emise CO2. Vypočítali pokles uhlíku na základě zavedených opatření vlád v 69 zemích, které představují 97 % celosvětových emisí. Vrchol pandemie svět zažil na začátku dubna. Denní emise klesly o 17 % ve srovnání s předchozím rokem. Což znamená, že každý den bylo vypuštěno o přibližně 17 milionů tun oxidu uhličitého méně.
Klíčem k tomuto pádu byly jízdy autem. Emise z povrchové dopravy klesly o 43 %, což je stejné množství jako zaznamenaný pokles z průmyslu a výroby energie dohromady.
Zatímco pokles letů plnil titulky jako symbol ekonomického propadu, ve statistice letectví představuje pouze 10% snížení emisí CO2 během pandemie.
Největší pokles zaznamenala Čína, následovala ji USA, Evropa a Indie. Pokud některá ekonomická omezení zůstanou platit na celém světě až do konce roku, pak se globální emise pravděpodobně sníží o 7 %. V případě, že se předkrizová úroveň dopravy a ekonomické činnosti vrátí do poloviny června, roční pokles by se mohl pohybovat kolem 4 %.
Vědci, kteří tuto analýzu provedli, se však obávají, že oživení, zejména na silnicích, může vyvolat opět nárůst uhlíku. „Skutečně očekáváme, že lidé se budou chtít přirozeně vrátit do svých aut, aby mohli jezdit do práce. A to by se mohlo odrazit na emisích stejnou nebo dokonce vyšší mírou než před krizí,“ uvedla profesorka Corinne Le Quéré z University of East Anglia, který měla analýzu na starosti.
Vědci chtějí na základě dat ze studie vyzvat politiky, aby tento okamžik proměnili ve skutečné a udržitelné změny, a to jak v dopravě, tak osobní přepravě. Např. ve Velké Británii se ministr dopravy Grant Shapps zavázal posílit infrastrukturu pro pěší a cyklisty částkou 250 milionů liber. Podobně postupují i další země.
Pokud jde o dopravu, existují podle profesorky Le Quéré obrovské příležitosti. Říká, že po světové finanční krizi v roce 2008 provedly některé vlády, jako je Čína, USA a Německo, značné investice do větrné a solární energie, což snížilo ceny těchto obnovitelných zdrojů. „Teď v roce 2020 jsme velmi blízko podobné situaci v oblasti elektrické mobility,“ řekla BBC News a dodala: „Ceny baterií klesly, máme spoustu jejich variant, a vlády se budou snažit posílit své ekonomiky. Takže pokud se tyto dvě věci dokážou spojit, pak by to mohlo mít obrovský vliv na přepravu osob v budoucnosti.“
Využití této příležitosti, kterou virus představuje, je také v popředí firemního smýšlení o změně klimatu. Dopis podepsaný 155 předními společnostmi, jejichž tržní hodnota se rovná 2,4 bilionu dolarů, volá po reakci v míře nulových emisí po této krizi. Společnosti, včetně Coca Cola Europe, Carlsbergu či Iberdrola chtějí, aby vlády upřednostnily rychlejší a spravedlivější přechod od šedé k zelené ekonomice.
Autoři nejnovější analýzy emisí oxidu uhličitého se shodují, že teď je ten ideální čas jednat. Poukazují na skutečnost, že zatímco emise CO2 mohou být dočasně sníženy, koncentrace CO2 po celou dobu přetrvávají v atmosféře a oteplují planetu.
Zdroj: BBC
Foto: pixabay.com


Lucie Kirchner
Environmentální expertka, redaktorka, člověk se selským rozumem. VŠCHT Praha, Oběhové hospodářství
sledovat :
Vstup do diskuze