„Tento výzkum nám pomáhá lépe porozumět tomu, které útesy podél floridského útesového traktu jsou náchylné ke ztrátě habitatů a žádají si tak zásahy z naší strany za účelem jejich obnovy a zabránění dalšího poškození,“ říká hlavní autor studie John Morris, výzkumník z Atlantické oceánografické a meteorologické laboratoře (NOAA). Současně ale vědci také identifikovali útesy, které jsou v dobré kondici a je u nich vysoká pravděpodobnost, že se v budoucnu stanou „odrazovým můstkem“ pro obnovu útesů sousedních.
Vědci shromáždili data o tom, jaké živé organismy obývají mořské dno (tzv. bentická ekologie) a demografická data o ploskozubcovitých rybách ze 723 míst ve třech biogeografických oblastech napříč územím floridského útesu. Tato data byla následně využita pro výpočet tzv. karbonátového budgetu (rozpočet) každé lokality, který udává míru produkce uhličitanu v daném útesovém nebo karbonátovém sedimentárním prostředí.
Kladný karbonátový budget naznačuje, že útes v průběhu času roste, zatímco záporný karbonátový rozpočet naopak znamená, že útes mizí. Korálový útes, který vědci zkoumali, se táhne od Dry Tortugas k Zátoce svaté Lucie a na délku měří přes 560 km. Primárními přispěvateli do karbonátových budgetů podél floridského útesového traktu je množství korálové pokrývky a biomasa ploskozubcovitých ryb. Výsledkem bylo zjištění, že ze 723 analyzovaných míst 506 každoročně ztrácí habitat (z definice živé a neživé prostředí ovlivněné a pozměněné živou složkou přírody).
„Tato zjištění podtrhují potřebu lepších strategií a managementu vysazování korálů, které pomohou obnovit ztracené korálové útesy,“ říká spoluautorka studie Erica Towle, koordinátorka Národního programu monitorování korálových útesů NOAA. „Do budoucna můžeme výstupy současné studie použít jako základ pro zacílení vnějších zásahů a pro následné monitorování jejich účinnosti.“
Velký floridský útes je jediným žijícím korálovým bariérovým útesem v oblasti severoamerického kontinentu a třetím největším systémem korálových bariérových útesů na světě.
Mezi největší příčiny úbytku korálů na Floridě za poslední desetiletí patří bělení korálů v důsledku ztrát symbiotických mikrořas, lodní doprava a nejrůznější nemoci, jako je například onemocnění s anglickým názvem stony coral tissue loss disease. Ta byla objevená v roce 2014 a jedná se závažnou chorobu decimující floridské a karibské útesy.
Podle NOAA je s floridskými korálovými útesy spojeno na 70 000 pracovních míst a útesy ročně generují tržby a příjmy kolem 8,5 miliardy dolarů. Zdravé útesy také chrání pobřeží před záplavami a bouřemi.
„Pokud nebudou implementovány strategie pro jejich záchranu, erodující útesy na Floridě pravděpodobně sníží rozsah, v jakém mohou korálové útesy udržet tyto důležité ekonomické a ekosystémové služby,“ uzavírá Morris.
Originální publikace: Scientific reports (impact factor 4,99)
Zdroj: ScieTechDaily
Zdroj titulního obrázku: Francesco Ungaro, Pexels


Michaela Novotná
V rámci svého doktorského studia mikrobiologie na Univerzitě Karlově se zabývá antibiotickou rezistencí u stafylokoků. Pokud není zrovna v laborce, vydává se do přírody nebo si přečte dobrou knížku.
Vstup do diskuze