Escobarovi hroši v Kolumbii děsí obyvatele, mohli by ale pomoct místnímu ekosystému

Hacienda Nápoles, která leží mezi Medellínem a Bogotou, a malá zoo zůstala opuštěná poté, co se podařilo kolumbijské vládě Escobara zabít v roce 1993. Některá exotická zvířata, jako jsou například zebry, si rozebraly místní zoologické zahrady. Velká a agresivní zvířata, která se jen těžko přemísťují, ale nikdo nechtěl, a vrátit je do jejich domoviny, tisíce kilometrů vzdálené Afriky, by bylo příliš nákladné. "Kokainoví hroši" tak našli útočiště ve zdejších lesích, řekách a jezerech, uvedl server Deutche Welle.

V jihoamerické Kolumbii nyní žije zhruba 80 hrochů, během následujících deseti let by jejich počet mohl vzrůst až na 150 jedinců, odhadují vědci z Humboldtova institutu. Místní prostředí jim velmi prospívá. Nejenže nemají žádného přirozeného nepřítele, ale zatímco v Africe jsou jejich počty redukovány obdobími sucha, které mají vliv na jejich teritoria a zdroje potravy, v tropické Kolumbii se mají tak dobře, že dokonce dosahují sexuální dospělosti dříve.

Problém s nimi mají především místní obyvatelé, kteří si stěžují, že hroši se nebojí chodit do obydlených oblastí, ničí ploty a ohrožují dobytek. Tím, že pobývají většinu dne ve vodě, výrazně znesnadňují práci rybářům. Tito téměř dvoutunoví savci navíc patří mezi nejnebezpečnější zvířata na světě, v Africe mají na svědomí až 500 lidských životů ročně, jak píše například BBC.

Místní ekologové z organizace CONARE se snaží kolumbijskou hroší populaci alespoň trochu kontrolovat. Jejich plánem je omezit jejich rozmnožování pomocí kastrace. Takový zákrok je ale dost komplikovaný, nákladný a může být i dost nebezpečný. Během posledních deseti let se jim podařilo sterilizovat deset mladších, a tím pádem menších, jedinců.

Vědci ale objevili, že by tito v Kolumbii obecně nevítaní tvorové mohli mít i pozitivní vliv na místní ekosystém. Mnoho velkých býložravců, kteří kdysi obývali místní krajinu, vyhynulo před sto tisíci lety. Posledním z nich byla obří lama, která z regionu zmizela před asi 11 tisíci lety. Kvůli nepřítomnosti těchto tvorů půda ztratila důležité živiny, změnil se růst rostlin, a dokonce i tok a dostupnost vodních zdrojů, uvedli vědci pro server Live Science.

Podle jejich výzkumů se hroši podobají některým již dávno vyhynulým živočichům, například právě velkým lamám či jiným kopytníkům, což znamená, že by pomocí exkrementů mohli živit půdu podobně jako oni.

Dosud je však vliv cizokrajných hrochů na přírodu v Kolumbii neznámý. Vědci zkoumající jiný aspekt hrošího života v této jihoamerické zemi se obávají, že jejich pobyt v místních řekách by mohl mít negativní efekt na rybí populaci. Říční toky jsou kvůli hroším výkalům plné organických složek a tím i bakterií, které spotřebovávají kyslík, což může způsobovat vyšší úmrtnost ryb.

Zdroj: LiveScience
Foto: Unsplash