Evropská komise dnes zveřejnila nový zákon na ochranu klimatu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes po několika měsících příprav a vyjednávání s členskými státy představila tzv. Evropský klimatický zákon, jehož hlavním bodem je přechod EU ke klimatické neutralitě. To znamená, že do roku 2050 bude Evropská unie jako celek vypouštět pouze tak malé množství skleníkových plynů, které bude možné na území EU zachytit. Tím chce Evropská unie pomoci naplnit Pařížskou dohodu, podle které je nutné omezit globální oteplení pod 1,5 °C.

V praxi to bude znamenat zejména zastavení využívání ropy, zemního plynu a uhlí v celé Evropské unii a jejich nahrazení čistými zdroji. Protože to pro všechny státy bude znamenat velké investice, EU za tímto účelem již dříve představila tzv. Fond spravedlivé transformace, který pomůže financovat tento odklon v nejvíce zasažených regionech (jako jsou např. uhelné regiony ČR). Podle ekonomických studií se však tento přechod k čistým zdrojům nakonec vyplatí, a to ne jenom z hlediska výrazného zlepšení životního prostředí, ale i finančně.

Představený zákon také umožňuje Evropské komisi budoucí stanovování celoevropských cílů snižování emisí po roce 2030. To umožní lépe předpovídat příspěvek EU jako celku ke změně klimatu a dá to jednotlivým státům podklady pro rozhodování o jejich národních plánech snižování emisí. Podle znění zákona při stanovování těchto celoevropských cílů ovšem musí Evropská komise "zohlednit i socioekonomické posouzení, spravedlnost a solidaritu mezi členskými  státy a zajištění spravedlivé transformace k uhlíkové neutralitě na jedné straně a nejlepší dostupné vědecké poznatky, včetně zpráv IPCC, na straně druhé."

Protože se v praxi jedná o Nařízení Evropského parlamentu a rady, členské státy budou povinny se jím řídit. Zejména bude Evropská komise mít pravomoc kontrolovat plány na omezení emisí jednotlivých států a vydávat doporučení na přijetí konkrétních opatření. Kromě omezení emisí budou také státy povinny přijmout adaptační opatření na zvýšení odolnosti proti změně klimatu.

Nedostatečné cíle pro rok 2030

Co ovšem v zákoně podle ekologických organizací chybí, je zvýšení cílů pro rok 2030. Pro udržení globálního oteplení pod 1,5 °C totiž podle vědců nestačí pouze přejít ke klimatické neutralitě do roku 2050, je nutné tak učinit poměrně rychlým tempem a do roku 2030 omezit emise o více než 55 % oproti roku 1990. Současný cíl EU je přitom pouze snížení emisí o 40 %.

“Pokud EU do léta nezvýší cíle pro rok 2030, nezvýší jej ani Čína,  se kterou o tom bude EU v září jednat. Klimatická konference OSN v  listopadu v Glasgow, kde budou jednotlivé státy představovat, o kolik  sníží své emise do roku 2030, tak může skončit totálním krachem, protože  žádný z velkých znečišťovatelů nepředstaví závazky v souladu s  vědeckými doporučeními a zastavení oteplení na 1,5 °C bude v nedohlednu,” řekl Jan Freidinger z hnutí Greenpeace.

Toto riziko si uvědomuje i řada států EU a proto včera poslali jejich zástupci Evropské komisi dopis, ve kterém žádají urychlené zvýšení cílů pro rok 2030. Již zítra o tom budou v Bruselu jednat ministři životního prostředí členských států EU. Zároveň však existuje i skupina států, k nimž patří především Česko spolu s Maďarskem, které se ambicióznějším klimatickým cílům pro rok 2030 brání a podmiňují je důkladným vyhodnocením finančních nákladů. Ty slibuje Evropská komise zpracovat do září tohoto roku v dopadové studii.

Michaela Pixová z Klimatické koalice k tomu dodává: “Česká republika se již tradičně přidává ke skupině států s nejnižšími ambicemi ve vztahu k ochraně klimatu. Na rozdíl od mnoha jiných evropských států dodnes nemá ani nezvažuje přijetí své vlastní legislativní úpravy ochrany klimatu, a naopak se angažuje v oslabování ambic klimatické  legislativy pro celou Unii.

Evropská komise v reakci na to slíbila, že nechá vyhotovit komplexní studií dopadů požadovaného zvýšení klimatických cílů a na jejím základě rozhodne, jestli zvýšené cíle do tohoto zákona doplní.

Zdroje: tisková zpráva Evropské komise, tisková zpráva Klimatické koalice; titulní obrázek: S. Hermann & F. Richter from Pixabay