Řešením by bylo umožnit tělu produkovat protilátky specializované přímo proti HIV. A právě to popisuje nový výzkum vědců ze Scripps Research. Jejich řešení spočívá ve vakcinaci geneticky upravených imunitních buněk získaných z pacientova organismu.
Publikované výzkumy na myším modelu již potvrdily podobnou možnost. Studie se objevila v prestižním časopise Nature Communications a popisuje funkci tzv. bnabs, které představují široce neutralizační protilátky a současně základ pro potenciální vakcínu proti HIV.
Již v roce 2019 dokázal James Voss, hlavní výzkumný pracovník Scripps Research, že je možné reprogramovat geneteickou informaci imunitních B buněk pomocí techniky CRISPR. Buňky pak mohou produkovat bnabs, které jsou účinné proti viru HIV a byly popsány u některých jedinců odolných proti viru.
Poslední studie ukazuje, jak se upravené B buňky mohou v těle rozmnožovat po tom co jsou injikovány do organismu pacienta. Současně s tím je popsán jejich vývoj a paměťová funkce, pomocí které dojde k rozvoji dostatečně silné a dlouhodobé imunity. "Je to poprvé, kdy jsme dokázali, že modifikované B buňky mohou vytvořit dostatčeně silnou protilátkovou odpověď u zvířecího modelu," vysvětluje Voss.
Věří, že pokud půjde podobný přístup aplikovat u lidského organismu, může zabránit infekci HIV a znamenat naději pro víe než 38 milionů nakažených. Voss zároveň poznamenal, že k vytvoření podobných buněk u lidí by stačil odběr pacientovi krve a následná modifikace buněk v laboratoři. V současné době James Voss a jeho tým pracuje na vylepšení technologie a její přenesení na organismus člověka. Zároveň doufá, že díky jejich nápadu bude terapie dostupnější.
Obrázek: Getty
Zdroj: Scripps Research, https://www.nature.com/articles/s41467-020-19650-8
Petr Kašík
V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie
sledovat :
Vstup do diskuze