Jedním ze škodlivých druhů je hlístice parazitující na sóje, v roce 2014 způsobila v USA ztráty na úrodě sóji až 3,5 milionu tun. Vajíčka této hlístice se zapouzdří, čímž vytvoří cystu, která může vydržet v půdě i několik let. Po vylíhnutí se skrz kořeny dostanou do rostlinných cévních svazků, což je potrubí, kterým v rostlině proudí živiny, a začne rostlinu zevnitř vysávat a omezovat tak její růst. Obranou proti tomuto parazitovi je střídání plodin pěstovaných na daném pozemku nebo aplikace nematocid, čili látek sloužících k hubení nematod.
Novým postupem proti sójové hlístici by mohlo být využití arbuskulárně mykorhizních hub. Mykorhiza je vztah mezi houbou a kořenem rostliny, jedná se zpravidla o vztah pro oba organismy prospěšný. V případě arbuskulární mykorhizy dochází uvnitř kořene ke vzniku specifických struktur – arbuskulí a váčků, kde se vyskytuje houba, a kde probíhá kontrolovaná výměna látek mezi oběma organismy. Kromě poskytování látek umí některé arbuskulárně mykorhizní houby také ochránit rostlinu před útoky parazitických hlístic. Přesný mechanismus zatím není jasný. Podle nové studie však houby významně redukují množství cyst hlístic na kořenech rostlin a omezují napadení kořenů mladými hlísticemi.
Dalším příkladem je háďátko řepné, hlístice cizopasící především na řepě, ale také na brokolici, zelí, ředkvičkách a dalších plodinách. Osvědčeným způsobem redukce populace tohoto háďátka je opět střídání pěstovaných plodin. Problém je však najít ekonomicky výhodné rostliny, které by háďátko nenapadalo, a také dlouhý čas potřebný vymizení háďátka z půdy. Použití nematocid je v případě cukrové řepy omezené vzhledem k možným zdravotním rizikům.
I v tomto případě je uvažováno o možnosti využití hub, tentokrát ne arbuskulárně mykorhizních hub, ale hub, které se volně vyskytují v půdě a parazitují na vajíčkách a samičkách háďátka. Tím lze výrazně snížit populaci háďátek v půdě a umožnit častější vysazování cukrové řepy.
Originální publikace: https://apsjournals.apsnet.org/doi/10.1094/PHYTOFR-07-20-0005-R, https://apsjournals.apsnet.org/doi/10.1094/PDIS-01-20-0102-RE
Zdroj: Eurekalert!, zdroj titulní fotografie: James Baltz, Unsplash


Anna Popelářová
Studentka experimentální biologie rostlin na Přírodovědecké fakultě UK
Vstup do diskuze