V poslední době z výzkumu vyplývá, že hraní počítačových her má vliv nejen na strukturální stavbu lidského mozku, jako např. na velikost určitých mozkových oblastí, ale i na samotné fungování, včetně složitějších poznávacích a myšlenkových funkcí.
Skupina vědců z Universitat Oberta de Catalunya ve své nedávné studii představila výsledky, které naznačují, že dalším faktorem ovlivněným hraním her je i zlepšení pracovní, tedy krátkodobé, paměti. V práci, která vyšla v časopise Frontiers in Human Neuroscience, porovnávali skupinu jedinců ve věku 18 – 40 let, kteří měli různé zkušenosti s hraním videoher v dětství.
Ukázalo se, že ti, kteří jako malí horlivě hráli videohry, si vedli lépe v testech pracovní paměti, které po nich vyžadovaly určité udržení informací a manipulování s nimi při cestě k výsledku. Zároveň byli lepší v rozpoznávání a inhibování irelevantních informací. Bývalí hráči také vykazovali lepší mentální zpracovávání 3D objektů. Tento efekt byl však vyrovnán u lidí, kteří sice během dětství videohry nehráli, ale v průběhu studie prošli herním tréninkem.
Počítačové technologie v současné době představují nedílnou součást naší existence. Zároveň se však ukazuje, že počítačové hry, sociální sítě a další výdobytky moderní doby mohou mít na náš mozek výraznější vliv, než se kdy očekávalo. Podle Marca Palause, jednoho z autorů zmíněné studie, jsou počítačové hry perfektním nástrojem ke zlepšení poznávacích funkcí, které proběhne téměř bez našeho povšimnutí. Stále však zůstává otázkou, jak moc je toto zlepšení pozorovatelné v dalších aktivitách nesouvisejících s videohrami a nakolik zůstává exkluzivní jen pro říši her.
Vstup do diskuze