Při vážném zranění je zastavení masivního krvácení často rozhodující. K tomuto účelu se mimo obvazové materiály používají také látky, známé jako homeostatika, tedy molekuly, schopné srážení krve. Deepa Ghosh a jeho kolegové z Institutu Nanotechnologií v indickém Pandžábu zaznamenali úspěch ve vývoji vysoce efektivního homeostatického gelu na bázi škrobu. Svou studii představili na stránkách časopisu Materialia.
„V současné době neexistuje homeostatikum, které by spolehlivě fungovalo u všech pacientů,“ vysvětluje Ghosh motivaci výzkumu. Dodává, že současná homeostatika jsou velmi drahá a tudíž často dostupná pouze v rozvinutých zemích. Spolu se svým týmem doufá, že současné medicíně dodá univerzální a levný produkt, který by dosavadní překonal svou efektivitou a mohl být využíván zdravotnickými zařízeními po celém světě, bez ohledu na jejich ekonomické situace.
Ghosh připouští, že několik krev srážejících materiálů na bázi škrobu již existuje. Ty jsou však omezeny svou relativně pomalou absorpcí tekutin a špatnou adhezí k poškozeným tkáním. V porovnání s vyvíjeným gelem tedy výrazně zaostávají.
Jeho homeostatikum se s těmito problémy snadno vypořádává. Chemickou modifikací škrobu dochází ke vzniku mikročástic, které snáze reagují s vodou, čímž je jeho schopnost absorpce tekutin zvýšena až desetinásobně. Současně s tím zaznamenal Ghoshův tým výrazně snažší přilnavost, tedy spojení škrobových mikročástic v lepivý gel. Ten může následně pokrývat ránu až do úplného zahojení.
Gel je také bohatý na ionty vápníku, které podporují shlukování červených krvinek a krevních destiček, tedy zásadní kroky ke vzniku fibrinové proteinové sítě, tvořící stabilní sraženinu.

V praxi to pak například znamená, že škrobové mikročástice nabobtnají do podoby přilnavého gelu do zhruba 30 vteřin. Studie rovněž potvrzuje, že jde o netoxický a biologicky rozložitelný materiál.
Zdroj: materialstoday


Lukáš Kekrt
Populizátor vědy, ultramaratonec a naivní tramp, mikrobiologie, Karlova Univerzita
sledovat :
Vstup do diskuze