Vědci z Columbia University ve své nové studii potvrdili možnost uchování dat v organismech. Povedlo se jim vložit informace do genomu živé bakterie, což by mohlo v budoucnu pomoci zajistit zcela nový způsob uchovávání a předávání informací.
Data mohou být uchována ve vysoké hustotě uvnitř DNA, avšak prozatimní metody využívaly pouze DN syntetizovanou v laboratoři. Harris Wang a jeho kolegové oproti tomu vytvořili bakterii E. Coli, která pod vlivem elektrického impulsu dokáže měnit svůj genom. "On and off" vypínače pak ukazují stejné informace jako nuly a jedničky uvnitř kódu. Kapacita genomu by měla být vyšší než 72 bitů.

Výzkumnému týmu se porařilo každému písmenu abecedy přiřadit unikátní sekvenci "on" a "off" znaků. Přesným zavedením elektrického impulsu poté vytvořili pozdrav "hello world!" uvnitř genomu bakterie. Podobného pozdravu se užívá i při počátečních lekcích programování.
Následně se týmu Harrise Wanga povedlo zjistit, že potomci bakterií, kterým je tato informace předána od svých předků, dokáží data zachovat a chrání je před degradací. Zajímavé je, že pozdrav lze později přečíst i ve chvíli, kdy jsou bakterie E.Coli nesoucí informaci kontaminované jinými bakteriálními druhy.
Zdroj:


Foto: Adrian Lange, Unsplash


Petr Kašík
V jedoduchosti je krása. Popularizace vědy. Sport. Knihy. Naivní tramp. Univerzita Karlova, Molekulární biologie
sledovat :
Vstup do diskuze