Jako příklad byla vybrána španělská Barcelona, ta je domovem 1,35 milionu lidí, z nichž přibližně 58 % alespoň občas balenou vodu kupuje. Nová studie odhaluje, jaký by mělo vliv, kdyby všichni ve městě pili pouze balenou vodu. Studie byla publikována v časopise Science of the Total Environment.

Ukázalo se, že dodatečné produkční zatížení v důsledku procesu těžby a zpracování potřebných surovin by stálo 83,9 milionu dolarů ročně a vedlo by k průměrné ztrátě 1,5 živočišného druhu za rok.

Vědci zjistili, že přechod všech obyvatel na balenou vodu by měl až 1400x větší dopad na ekosystémy a byl 3500x náročnější na zdroje, než by tomu bylo v případě, že by všichni obyvatelé města přešli na kohoutkovou vodu.

„Vyšší dopad balené vody na životní prostředí byl přičítán vysokému vstupu materiálů (tj. obalů) a energie potřebné k výrobě balené vody ve srovnání s vodou z vodovodu,“ píší vědci ve svém novém článku.

Tyto údaje jsou založeny na hodnocení životního cyklu. Touto metodou je sledována ekologická zátěž produktu po celou dobu jeho životnosti, tj. těžba surovin, výroba, doprava, distribuce, používání a likvidace. Navíc vědci zkoumali potenciální zdravotní účinky balené vody na populaci. Cílem bylo zjistit jaké mohou v oblasti zdraví existovat kompromisy mezi balenou vodu a filtrovanou/nefiltrovanou kohoutkovou vodou.

Přestože panuje obecná shoda, že kohoutková a balená voda jsou k pití stejně bezpečné, voda z vodovodu může při čištění přijímat chemikálie zvané trihalomethany, které jsou spojovány s rakovinou močového měchýře. Zdravotní riziko v tomto případě existuje, ale je velmi malé. Pokud by Barcelona přešla hromadně na kohoutkovou vodu, průměrná délka života by se snížila v průměru o dvě hodiny na osobu.

„Kvalita vody z vodovodu se v Barceloně od zavedení pokročilé metody ošetření v posledních letech podstatně zvýšila,“ říká epidemioložka životního prostředí Cristina Villanueva z Barcelona Institute for Global Health. „Toto značné zlepšení se však neodrazilo na zvýšení spotřeby vody z vodovodu, což naznačuje, že spotřebu vody by mohly motivovat jiné subjektivní faktory než kvalita.“

Mezi tyto faktory může podle vědců patřit vnímání rizika, chuť, zápach, dopad marketingových kampaní a nedostatek důvěry v kvalitu veřejné vody z vodovodu.

Spotřeba balené vody v některých oblastech prudce stoupá, proto je důležité, abychom si byli všichni vědomi ekologických důsledků nákupu a pití balené vody. Nejedná se jen o výrobu plast, ale také jeho likvidaci.

„Naše výsledky ukazují, že s ohledem na vliv na životní prostředí i zdraví je voda z vodovodu lepší volbou než voda balená, protože balená voda generuje širší škálu dopadů,“ dodává epidemioložka životního prostředí Cathryn Tonne.

Originální studie: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0048969721039565?via%3Dihub

Zdroj: ScienceAlert

Obrázek: Jonathan Chng via Unsplash