Led v osvěžující limonádě? Coca-Cola s ledem? Whisky na ledu? Už staří Peršané používali elegantní kousek fyziky, aby udrželi své nápoje v chladu.
Sluhové sloužící u bohatých lidí, byli po tisíciletí posíláni, aby v zimě shromažďovali led a sníh, který následně ukládali v podzemních jámách lemovaných slámou. Těmto jámám říkali "ledové domy". Starověcí Peršané ale objevili skvělý kousek fyziky, který jim umožnil vytvářet led z vody i v průběhu jiných ročních období.
V noci zůstává země teplá díky známému skleníkovému efektu, ve kterém plyny v atmosféře pomáhají zachytit sluneční teplo. Za jasných nocí s nízkou vlhkostí je ovšem tento účinek daleko slabší a objekty mohou vyzařovat své nakumulované teplo přímo do vesmíru. Jedná se o proces zvaný radiační ochlazování.
Tento jev nemá nic společného s klasickou radiací. V meteorologii tento výraz slouží k vysvětlení určitých procesů probíhajících v atmosféře (resp. troposféře). Potom záleží na radiační bilanci, ve které jde o dva typy vlnění. Krátkovlnné (příchozí) vlnění a dlouhovlnné (odchozí) vlnění. Pokud je bilance záporná, tak zemský povrch vyzařuje více tepla, než přijímá, což logicky vede k ochlazování vzduchu. To dále ovlivňuje hustotu, tedy hmotnost a chladný vzduch vlivem gravitace proudí dolů.
Už tedy dávno před vynálezem technologie umělého chlazení byla výroba ledu pomocí radiačního ochlazování běžná. Tenká vrstva vody byla zpravidla umístěna do mělké keramické misky. Miska byla izolována silnou vrstvou sena a vystavena noční obloze. Za jasných nocí potom voda ztrácela teplotu a pomocí radiačního ochlazování zmrzla, k čemuž mohlo docházet i po horkých dnech.
Líbil se vám článek? Odměňte nás sledováním naší stránky na facebooku. Každá práce něco stojí a bez vaší podpory se neobejdeme. Sdílíme pouze relevantní články zaměřené na ekologii a technologie. Děkujeme.


Michal Mclean
Objevovatel světových hloubek i výšek, nadšený sportovec a obdivovatel technologických vychytávek.
Vstup do diskuze