Členkou výzkumu, který vyšel v časopise Science, byla i Anneline Pinson z Max Planckova institutu pro molekulární buněčnou biologii a genetiku v Drážďanech. Podle ní, můžeme předpokládat, že zmíněná mutace hraje roli v tom, zda jsme chytřejší než starší formy rodu Homo.

Její kolega Wieland Huttner však jedním dechem dodává, že jsme stále daleko od jasného důkazu. Co tedy víme?

Mutace v jedné z aminokyselin proteinu TKTL1 je, i podle dalších studiích, přítomna téměř u všech současně žijících lidí. Avšak nikoli u neandrtálců, denisovanů nebo starších příbůzných a primátů.

TKTL1 je produkován v tzv. progenitorových buňkách, které pomáhají při vzniku neokortexu, vnější části mozku, hrající zásadní roli při vnímání a mluvení. Hypotéza mnoha vědeckých skupin je nasnadě. Pomáhá protein tvarovat mozek moderních lidí a přispívat k jejich větší inteligenci?

Vědecký tým kolem Pinsonové a Huttnera se rozhodl přidat tento protein embryím myší a fretek a zároveň vytvořit organoidy z lidských buněk, které naopak obsahovaly starší, nezmutovanou formu proteinu.

Pokusy ukázaly, že u myší a fretek došlo ke zvýšení jednoho druhu progenitorových buněk v neokortexu. Výsledkem po dlouhodobém působení by bylo zvýšení počtu (hustoty) neuronů a/nebo zvětšení neokortexu.

Mozky neandrtálců a moderních lidí jsou podobně velké. U současné populace je však patrný jiný, prodloužený tvar. Vědci tak uvažují nad tím, zda právě to nemůže být působením proteinu TKTL1.

A jsme díky tomu chytřejší? To se zatím neví. Zvýšený počet neuronů ještě nutně nemusí znamenat větší inteligenci.

Zdroj: https://www.science.org/doi/10.1126/science.abl6422 (i.f. 63,7)
Foto: Robina Weermeijer, Unsplash

Více z archeologie na CZECHSIGHT:

Objev původců pandemií ve vzorcích z doby bronzové ve Středomoří
Ve 3. tisíciletí př. n. l. se ve Středomoří odehrály velké sociální změny, které byly doteď připisovány zejména změně klimatu. Unikátní vzorky z krétské jeskyně naznačují, že za nimi mohly stát infekční choroby, konkrétně mor a tyfus.
Biologům se povedlo analyzovat DNA obětí ze zničených Pompejí
Vysoké teploty většinou zničí veškerou DNA, kterou živý organismus obsahuje. Vědci se to stejné domnívali i obětech pompejského neštěstí. Pokus o analýzu DNA jeho obětí však přinesl překvapivé výsledky.