Průměrná teplota se zvyšuje všude na Zemi. Nicméně některé části planety se oteplují rychleji než jiné, jednou z nich je např. Arktida. První zprávu o tom, že se Arktida otepluje 2x rychleji, než zbytek planety publikovali výzkumníci již v roce 2014 a tento trend zatím stále platí. Nová studie se zaměřila na její protějšek, Antarktidu, kde výzkumníci zjistili, že teploty na Jižním pólu rostou oproti průměrným teplotám po celé Zemi dokonce 3x rychleji.
Vědci sledovali teploty od roku 1989. Vzhledem k rychlejšímu úbytku mořského ledu na většině území Západní Antarktidy a na Antarktickém poloostrově tým předpokládal, že se tyto oblasti oteplují rychleji, a že se tím pádem budou teploty na různých místech Antarktidy lišit.
Výzkumníky zajímal zejména Jižní pól. Ten se nachází na Antarktické plošině ve výšce 2835 m.n.m. a je jedním z nejchladnějších míst na Zemi. Zaměřili se na něj hlavně proto, že zatímco se ve 20. století okolní oblasti začaly oteplovat, Jižní pól se až do roku 1980 ochlazoval. Nicméně podle nové studie se situace dramaticky změnila.
Od roku 1981 teploty na pevnině a v oceánu globálně rostou průměrně každých deset let o 0,18°C. Na Jižním pólu výzkumníci sledovali období mezi lety 1989 – 2018 a místo předpokládaného nárůstu o průměrných 0,5°C za třicet let teplota vzrostla o 1,8°C. Což je více než trojnásobek a od roku 2000 teplota narůstala ještě rychleji.
Vědci říkají, že se jedná o výsledek působení více faktorů a určit, který co způsobil, je složité. Nicméně jedním z působících faktorů je vyšší teplota vody Tichého oceánu v rovníkové oblasti. Teplejší voda snížila atmosférický tlak nad částmi Atlantického oceánu, což způsobilo, že se teplý vzduch dostal až na Antarktickou plošinu, kde se nachází právě Jižní pól. Až 20 % teplotních změn na Jižním pólu lze spojit s neobvykle vysokými teplotami vody i vzduchu právě v rovníkové oblasti.
Abychom pochopili, jakou roli v tomto oteplování hrály skleníkové plyny a lidská činnost, tým vytvořil více než 200 klimatických simulací, ve kterých se zohledňovaly hladiny skleníkových plynů za posledních 30 let. Díky tomu mohl tým porovnat různé scénáře oteplování, které by se odehrály přirozeně bez zásahu člověka s oteplováním, které se děje teď.
Výsledkem je, že aktuální situace by se přirozeně bez zásahu člověka z 99,9 % neudála. Existuje tedy nepatrná pravděpodobnost, že se extrémně rychlé oteplování na Jižním pólu děje samovolně bez vlivu lidské činnosti, ta šance je ale opravdu minimální.
Zdroj: newatlas.com
Obrázky: Climate Depot, unsplash
Vstup do diskuze