V nové studii, která byla publikována v časopise Scientific Reports, zkoumali české vědkyně a vědci spojitost reaktivity IS (schopnost organismu účinně reagovat na antigen) a vnímané atraktivity a zdraví obličeje. Jeden z předpokladů je, že jedincům, kteří jsou vnímáni jako atraktivnější a na pohled zdravější, by mohl lépe fungovat IS. Předchozí studie však často přinášejí nesourodé výsledky.
Výzkum byl rozdělen do 3 částí. Autoři se zaměřili na vztah mezi reaktivitou IS a hodnocenou obličejovou atraktivitou (Studie 1), hodnoceným zdravím detailu pokožky (Studie 2) a vnímaným zdravím tváře (Studie 3).
Reaktivita IS byla zkoumána experimentální stimulací IS, konkrétně očkováním proti žloutence typu A/B (virová infekce) a proti meningokoku (bakteriální infekce), a měřením hladin specifických protilátek (před a po očkování). Předpokládalo se, že očkováním jak proti virové, tak proti bakteriální infekci bude stimulována širší škála složek IS. Dále byly měřeny hladiny steroidních hormonů (testosteronu – T a kortizolu – C) a % tělesného tuku, které mají podle některých studií imunomodulační účinky a zároveň souvisejí s vnímanou obličejovou atraktivitou a zdravím. Konkrétně by podle některých studií T mohl působit imunosupresivně a C by mohl sloužit jako mediátor mezi T a IS. Zároveň mají právě T a C v některých studiích vztah k tomu, jak atraktivní/zdravé jsou obličeje hodnoceny (vyšší T a nižší C – atraktivnější). Vyšší % tělesného tuku (nadváha a hlavně obezita) zas zásadně ovlivňuje imunitu (k horšímu) a zároveň jsou obličeje hodnoceny jako méně atraktivní.
Studie se zúčastnilo 21 mužů ve věku 20–35 let (prům. věk = 26,2 let), kteří v posledních 10 letech nebyli očkováni proti výše zmíněným infekcím. Den před očkováním byly pořízeny standardizované fotografie obličeje a v den očkování účastníci vyplnili dotazníky ohledně svého zdravotního stavu. Následoval 1. odběr krve pro stanovení základních hladin protilátek (IgG a IgM) a C-reaktivního proteinu (CRP) – pro kontrolu, zda u některého z účastníků právě neprobíhá infekce. Poté následovalo samotné očkování. Po 14. dnech, kdy byla předpokládána nejvyšší protilátková odpověď, následoval 2. odběr krve. Poslední 3. odběr krve proběhl 30. dní po očkování. V laboratoři poté následoval rozbor séra či plazmy, kdy byly analyzovány hladiny protilátek a hormonů.
Barvy obličeje, u nichž se předpokládá, že mohou hrát významnou roli ve vnímání obličejové atraktivity a zdraví, byly analyzovány z fotografií v tzv. „barevném prostoru CIE L*a*b*“, v němž se zkoumá světlost (L*), červený (a*) a žlutý odstín (*b) pokožky obličeje. Z fotografií byly dále vyřezány malé čtverce z oblasti levé tváře, které byly následně zvětšeny pro hodnocení detailu pokožky.
Fotografie hodnotily ženy (prům. věk ⁓ 23 let) – konkrétně celkovou obličejovou atraktivitu (Studie 1; 88 žen), zdraví detailu pokožky (Studie 2; 62 žen) a celkové zdraví tváře (Studie 3; 66 žen). Ukázalo se, že mezi hodnotitelkami byla nalezena vysoká míra shody ve všech hodnocených charakteristikách.
Ve studii se neobjevila statisticky významná souvislost mezi reaktivitou IS a hodnocenou obličejovou atraktivitou a zdravím. Spojitost nebyla nalezena ani mezi hladinami protilátek a hladinami T, C nebo % tělesného tuku, u nichž se navíc neukázalo, že by souvisely s hodnocenou obličejovou atraktivitou. Nicméně slabý negativní vztah byl nalezen mezi hladinami C a hodnoceným zdravím obličeje.
Co se týče jednotlivých charakteristik, tak obličeje s vyšší červeností čela byly hodnoceny jako méně atraktivní a méně zdravé. Podobně detail pokožky tváře s vyšší červeností byl hodnocen jako méně zdravý. Přestože je v některých studiích vyšší míra červenosti hodnocena jako atraktivnější a zdravější, po přesažení určité hranice může vnímanou atraktivitu spíše snižovat. Vyšší červenost může být spojována s dermatózami (např. růžovka, akné), které jsou obecně hodnoceny jako méně atraktivní.
Podle autorů je hlavní limitací studie poměrně malý vzorek účastníků, jimiž byli navíc pouze muži. Další limitací je zjednodušující předpoklad, že vyšší hladiny protilátek jsou ukazatelem vyšší odolnosti vůči onemocnění, tudíž studie uvažuje pouze obecné a omezené závěry o celkové funkci IS. I přesto se jedná o velmi zajímavou studii, která přispívá k celkovému pochopení vizuálního vnímání a jeho možné role v hodnocení zdravotního stavu ostatních.
Zdroj: https://www.nature.com/articles/s41598-022-22866-x?fbclid=IwAR2aUCG6TepZZE9QRHOuShjr3nLRT_KeZidWq07Jzc8XubXdjLByMgs1fFg (IF = 4,996)
Foto: camilo jimenez, Unsplash
Více z biologie na CZECHSIGHT:
Peter Kutsos
Vendula Lužná
Vstup do diskuze