Fosilie tohoto živočicha je stará přibližně 190 milionů let a pochází z období spodní jury, kdy se po Zemi proháněli dinosauři. Znakem této skupiny jsou nápadná, motýlům velice podobná křídla. Dnešními žijícími potomky jsou například zlatoočka nebo mravkolev, kteří patří mezi síťokřídlé živočichy.
Zachovaný hmyz má dokonce zřetelné velké oči na křídlech. Jedná se o takzvaný konvergentní vývoj, kdy nakreslená oka na křídlech mohou sloužit k zastrašení možných predátorů, stejně jako u dnešních motýlů, kde se s nimi setkáváme velice často.
„Evoluce je velkým inovátorem. Pokud však tento obranný mechanismus fungovalo jednou, proč to nezkusit znovu.“ David Dilcher, Ústav biologie Indianské Univerzity
Zajímavá je také myšlenka potravní specializace těchto motýlům podobných stvoření. Dnešní řád Lepidoptera se živí téměř výhradně nektarem rostlin pomocí svého dlouhého sosáku. Ten vznikl pravděpodobně na základě vývinu krytosemenných rostlin. Od doby vzniku prvních sosajících živočichů se spolu motýli a určité krytosemenné rostliny evolučně vyvíjeli. Rostliny motýly využívají k šíření pylu na úkor vzdání se pár kapek lahodného nektaru.
Nicméně, nalezená fosilie, jak jsme si již výše psali, pochází z období spodní jury, kdy na Zemi ještě žádné krytosemenné rostliny nerostly. Krom pár pofidérních nálezů se svrchní jury (např. špatně datovaný Archaefructus z hornin Číny) se objevují až v období spodní křídy. Vázanost čeledě Kalligrammatidae na tyto rostliny tedy nemá fosilní základ.
Tato skupina hmyzu představuje zvláštní vývojovou větev se znaky, které si později nezávisle na ní osvojili dnešní motýli. Ti však vznikají o mnoho desítek milionů let později.
Zdroj: GeologyIN
Zdroj úvodního obrázku: Emiko Peterson-Yoon
Vstup do diskuze