Odhaduje se, že 40 procent všech případů rakoviny v Evropě souvisí s ovlivnitelnými rizikovými faktory, z nichž většina má souvislost se životním stylem – kouřením, stravou, alkoholem a podobě. Nicméně asi jedna čtvrtina těchto případů, tedy 10 procent z celkového počtu případů rakoviny v Evropě, lze přičíst látkám znečišťujícím životní prostředí. Zpráva čerpá z dat z řady dříve publikovaných studií.
Evropská agentura pro životní prostředí rozděluje tyto znečišťující látky do pěti kategorií: 1) znečištění ovzduší, 2) radonové a UV záření, 3) pasivní kouření, 4) azbest a 5) chemikálie.
Znečištění vnitřního i venkovního ovzduší je spojeno se dvěma procenty všech úmrtí na rakovinu v Evropě. Zejména v případě znečištění ovzduší se odhaduje, že má na svědomí na sedm procent všech rakovin plic. Zde se jako o znečišťujících látkách uvažuje zejména o jemných částicích označovaných PM2.5, oxidu dusičitém (NO2) a oxidu siřičitém (SO2).
Předpokládá se, že UV záření ze slunce způsobující rakovinu kůže má na svědomí téměř čtyři procenta všech případů rakoviny v Evropě. Radonové záření je na druhé straně o něco vzácnější, pochází z přírodních žulových zdrojů v zemi. Jejich těžba však vede k vysoké pracovní. Mimo to ale také obyvatelé přízemních bytových jednotek a domů mohou být v některých oblastech tomuto záření vystaveni.
Pasivní kouření a azbest jsou dobře známými zdroji karcinogenů a oba byly v posledních letech předmětem mnoha regulací. Nová zpráva ukazuje, že se i přes to stále nové případy rakoviny způsobené těmito látkami objevují – zde je však jednoduché vysvětlení: od expozice k diagnóze rakoviny obvykle uplyne dlouhá doba, jelikož tyto karcinogeny nepůsobí hned, a tak se zde bavíme o historických expozicích. Pokud jsou dosud zavedené regule efektivní, mohla by se čísla do budoucna významně snížit.

Expozice chemickým karcinogenům je zřejmě nejméně jasná kategorie, o které se v nové zprávě diskutuje. Předpokládá se, že pracovní expozice chemikáliím je v Evropě velkým problémem, ale je velmi obtížné ji kvantifikovat. Ve zprávě se hovoří zejména o těchto látkách: akrylamid, benzofenony, retardérů hoření, perfluoralkylové a polyfluoralkylové látky (PFAS) a pesticidy, benzen, formaldehyd a křemičitý prach.
„Ačkoli máme odhady pro některé látky, nejsme si jisti celkovým podílem chemických karcinogenů na rakovině u Evropanů,“ uvádí zpráva. „Mnoho chemikálií na trhu a v životním prostředí neprošlo vyčerpávajícím testováním karcinogenity a zároveň přetrvávají značné mezery ve znalostech o potenciálních karcinogenních účincích nízkých úrovní expozice kombinacím chemikálií během našeho života.“
Zpráva nastiňuje řadu intervencí, které lze provést za účelem pokusu o snížení expozice těmto rakovinotvorným znečišťujícím látkám. Většina těchto opatření je zaměřena na politiky – pro jednotlivce je podle autorů zprávy obtížné vyhnout se těmto expozicím, pokud je nezastaví vlády svými regulacemi.
„Rizikům rakoviny v životním prostředí a v zaměstnání lze ze své podstaty předcházet a jejich snížení je klíčem ke snížení zátěže, kterou rakovina v Evropě (i jinde na světě) představuje,“ uzavírá zpráva. „Lidé mají omezený prostor pro ochranu před většinou environmentálních a pracovních determinantů rakoviny, proto jsou nezbytné regulační zásahy a implementace vlád.“
Zdroj: New Atlas
Originální zpráva: European Environment Agency
Zdroj titulního obrázku: Chris LeBoutillier, Pexels
Přečtěte si na CZECHSIGHT také:






Michaela Novotná
V rámci svého doktorského studia mikrobiologie na Univerzitě Karlově se zabývá antibiotickou rezistencí u stafylokoků. Pokud není zrovna v laborce, vydává se do přírody nebo si přečte dobrou knížku.
Vstup do diskuze