Klesá nebo roste? Toť otázka. Lidskou empatií při konzumaci alkoholu se zabývala celá řada studií. Ty alkohol vykreslily jako jejího zabijáka. Nedávno publikovaná studie amerických autorů ale tvrdí opak.
Empatii lze definovat jako schopnost emočně pochopit pocity a zkušenosti druhých lidí. Empatický člověk umí lidem naslouchat a dokáže reagovat na jejich potřeby soucitem a porozuměním. Být empatický však není univerzální vlastností – neempatičtí lidé se často k problémům druhých staví lhostejně a/nebo negativně.
Můžeme ji rozdělit na kognitivní a afektivní empatii. Kognitivní empatie zahrnuje schopnost pochopení duševního stavu a „úhlu pohledu“ druhého člověka a často je vztahována k tzv. teorii mysli (schopnost přisoudit myšlenky, vědomosti, duševní stavy nebo motivace někomu jinému, než jsme my sami). Afektivní (emocionální) empatii lze chápat jako schopnost sdílet a prožívat emoce druhé osoby a vhodně na ně reagovat.
Rozlišovat můžeme i mezi tzv. rysovou empatií, jakožto obecnou tendencí člověka být empatický, a tzv. stavovou empatií, která kolísá v rámci různých mezilidských interakcí.
Souvislosti mezi mírou empatie a konzumací alkoholu
Lidé mají základní potřebu někam patřit a rozvíjet vztahy s ostatními, přičemž empatie je jedním z důležitých sociálních faktorů, který je pro navazování a udržování vztahů zásadní. Konzumace alkoholu „pomáhá“ tuto základní potřebu naplňovat – většinou se odehrává ve společnosti a lidé očekávají usnadnění společenských interakcí. Tato očekávání bývají jedním z kritických důvodů, proč se jedinci rozhodují pít, a dlouhodobě mohou předpovídat závislost na alkoholu.
Některé předchozí studie uvádějí spojitost mezi nižší mírou empatie a zvýšeným užíváním alkoholu, nicméně výzkumníci často nerozlišovali mezi kognitivní a afektivní empatií a zkoumali spíše empatii rysovou. Američtí vědci z Katedry psychologie Carnegie-Mellonovy a Pittsburghské univerzity se proto zaměřili na souvislosti mezi různými typy empatie a konzumací alkoholu.
Výzkumu se zúčastnilo téměř 500 dospělých osob, které pijí alkohol (prům. věk = 23 let). V různých částech dne měli účastníci na svých chytrých telefonech odpovídat na otázky, z nichž výzkumníci následně měřili afektivní a kognitivní empatii v reakci na konkrétní sociální interakce. Otázky byly také zaměřeny na pozitivní a negativní emoce v průběhu interakcí a na množství alkoholu, které účastníci za den vypili.
Na základě výsledků se ukázalo, že jedinci vypili alkoholu více ve dnech, kdy vykazovali vyšší než průměrnou míru stavové afektivní empatie. Zajímavé je, že v rámci stavové kognitivní empatie a konzumací alkoholu nebyla nalezena žádná významná souvislost, což by mohlo naznačovat větší důležitost afektivní empatie při výzkumu konzumace alkoholu. Navíc tento vztah nebyl vysvětlen ani denními změnami emočních stavů.
Oproti předchozím studiím mohou být rozdílné výsledky způsobeny odlišným způsobem hodnocení empatie. Účastníci této studie totiž podávali informace o míře své stavové empatie v reálném čase a v rámci konkrétních sociálních interakcí namísto toho, aby vyplňovali dotazníky o své rysové empatii, jak tomu bylo v předchozích studiích.
Podle vědců je však zapotřebí dalšího výzkumu, který bude probíhat dlouhodobě a kdy budou zkoumány mechanismy a faktory individuálních rozdílů, které mohou ovlivňovat souvislost mezi vyšší stavovou afektivní empatií a zvýšeným užíváním alkoholu. Pochopení těchto vztahů pak může pomoci v bližším porozumění konzumace alkoholu a případné prevenci proti vzniku závislosti.
Originální publikace: Alcohol: Clinical and Experimental Research, https://doi.org/10.1111/acer.15056 (if: 3,928)
Zdroj: https://neurosciencenews.com/empathy-alcohol-consumption-23380/
Foto: Wil Stewart, Unsplash
Více z psychologie na CZECHSIGHT:
Vendula Lužná
Kristýna Molnárová
Vstup do diskuze