Kunovci severní (Dasyurus hallucatus) jsou v Austrálii ohroženi, byly vystaveni již mnohému – byli obětí invaze ropuchy obecné, vzrůstajícího počtu požárů, fragmentace areálů rozšíření, jsou vystaveni kompetici s ostatními dravci, např. pes dingo nebo kočka. Problém, který ztěžuje zachovávání tohoto druhu, je možná nízká genetická diverzita v hrstce zbylých populací – pokud by se kunovci křížili, mohli by ztratit adaptace – například jejich lebky by nemusely být přizpůsobeny místní kořisti.
To u kunovců neplatí, vypadají velmi versatilní; vědci našli podobnosti v lebkách v okruhu 5 tisíc km, to by znamenalo možnost křížení izolovaných populací. Tým zkoumal různost tvaru lebky mezi různými populacemi, a jestli přírodní podmínky ten tvar ovlivňují – výsledky vypadají jako výhra pro kunovce. I když v potaz přichází i další faktory, jako další části těla a genetika, tým uvádí, že by bylo možné křížit zvířata z různých populací pro zachování druhu, aniž by přišla o adaptace ke krmení.
Jenomže, jak vědci již dříve předpokládali, vačnatci – klokani, koaly, kunovci,… – jsou velice limitováni v míře, v jaké mohou svou lebku a kostru přizpůsobit. Aby se mohli přisát k matčině bradavce, potřebují velmi speciálně tvarovaný čenich. To by mohlo být seriózní omezení, aby se kunovci mohli přizpůsobovat, nehledě na to, jak mnohoúčelové řešení vědci nabídnou. Aby tuto možnost více prozkoumali, zaměřil se tým nyní na rozdíly v lebkách menšího příbuzného kunovců (Antechinus) drobného vačnatce, endemita Austrálie.
Zdroj: phys.org
Odkaz na studii: https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/ece3.6593
Titulní obrázek: Jonathan Webb
Vstup do diskuze