V časopise Nature vyšel nový souhrnný článek, který popisuje dosavadní poznatky o poměrně neprozkoumaném druhu dendritických buněk. Konkrétně se jedná o CD103+ dendritické buňky. Označení CD103+ patří povrchové molekule, která je pro tento druh dendritických buněk specifická. Dendritické buňky jsou bílé krvinky, které se specializují na zpracování a prezentaci antigenu. Mezi antigeny patří cokoliv, co dokáže vyvolat imunitní reakci - virus, bakterie, alergeny, ale také části našich vlastních odumřelých buněk. Jak imunitní reakce probíhá si můžeme popsat na situaci, kdy organismus infikuje virus: poté, co dendritická buňka virus pohltí, částečně ho natráví a jeho částečky pak na svém povrchu prezentuje lymfocytům. Lymfocyty po kontaktu s dendritickou buňkou následně vyvolají protilátkovou odpověď proti viru.

Tento obrázek ilustruje, jak spolu komunikují buňky imunitního systému: modrá buňka znázorňuje dendritickou buňku, která pomocí velmi blízkého kontaktu předává informace o patogenu T-lymfocytu (červená buňka). Zelená barva znázorňuje oblast T-lymfocytu, která přijímá signál od dendritické buňky. Zdroj: Vale Lab (https://valelab4.ucsf.edu/index.html)

Kde se CD103+ dendritické buňky nachází a proč jsou tak důležité? Tyto buňky najdeme pod výstélkou dýchacích cest. Výstélku dýchacích cest tvoří převážně buňky s řasinkami, které pohybem svých řasinek vypuzují z plic škodlivé látky. A právě pod těmito řasinkovými buňkami sídlí CD103+ dendritické buňky, které čekají, jestli se skrz dýchací cesty nedostane do těla nějaký patogen. Pokud se s patogenem setkají, pohltí ho a vycestují z plic do těla, kde patogen prezentují lymfocytům. Lymfocyty pak přispěchají na postižené místo a snaží se patogen zlikvidovat.

Jakým mechanismem je patogen likvidován? CD103+ dendritické buňky aktivují speciální lymfocyty: cytotoxické T-lymfocyty. Cytotoxické T-lymfocyty poté likvidují virem nakažené buňky. Vědci také zjistili, že CD103+ dendritické buňky hrají velkou roli při tvorbě paměťových T-lymfocytů, které se po skončení infekce uloží do lymfatických uzlin pro případ, že by bylo tělo napadeno virem znovu.

Většina dosavadních studií byla prováděna na myších modelech, myší dendritické buňky jsou však velmi podobné těm lidským. Podobnost mezi oběma druhy buněk umožňuje vědcům snadnější odhad toho, jak se budou při infekci chovat buňky lidské. Toto poznání umožní vědcům nalézt nové přístupy ve vývoji léčby infekčních plicních onemocnění.

Úvodní obrázek: snacksafely.com

Zdroj: Xi Yang, Nature (https://www.nature.com/articles/s41423-020-0397-8)