Zatímco světové hladiny moří v důsledku klimatické krize stoupají a ohrožují pobřežní infrastruktury, vyšší teploty v jiných oblastech mohou mít zcela opačný důsledek. Klesající hladiny zde způsobují obrovské problémy. Na nedostatečnou pozornost této problematice v nové publikaci upozorňují vědci pod vedením M. Prangeho z německé University of Bremen.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) takto postižená jezera nezmiňuje a zároveň tedy nezohledňuje sociální, politické a ekonomické důsledky globálního oteplování na postižené regiony. To je dle autorů zapotřebí změnit, kdy je nutné poskytnout více studií za účelem lepšího pochopení dopadů klimatické změny v těchto oblastech. Cílem je tedy zvýšení povědomí o dané problematice, aby bylo možné zpracovávat vhodné strategie a přístupy velká jezera a regiony, kterých se klimatická krize dotýká.

Na příkladu Kaspického moře jako zástupce mnoha dalších světových jezer tým pomocí modelů poukazuje na dramatické zmenšování v důsledku klimatické změny. Výška hladiny jezero je proporciálně ovlivněna přítokem, srážkami a odpařováním, kdy právě odpařování je vlivem globálního oteplování zvyšováno.

A - regiony ovlivněné suchem dle předpovědi pro roky 2080 - 2099 (významná jezera jsou vyznačena tmavě červeně), B - rozloha Kaspického može při snižování hladiny o 9 a 18 metrů, C - Kaspické moře je také útočištěm tuleně kaspického - endemického druhu, který by byl snížením hladiny velmi ohrožen Zdroj: https://www.nature.com/articles/s43247-020-00075-6

Kaspické moře je důležitou vodní nádrží a navzdory vyššímu obsahu soli také biologickým i obchodním centrem. V závislosti na stupni globálního oteplování by hladina dle modelů mohla v tomto století klesnout o 9 až 18 metrů. To by ovlivnilo nejen biologickou rozmanitost, ale mělo by také velký dopad na ekonomiky všech pobřežních zemí (Kazachstán, Turkmenistán, Írán, Ázerbájdžán a Rusko) – přístavy, rybolov, chov ryb.

Z toho důvodu autoři uvádějí, že by právě Kaspické moře mělo být příkladem pro další vědeckou práci na posouzení zranitelnosti určitých regionů vůči klesajícím hladinám jezer. Autoři také navrhují vytvoření globální skupiny pro vývoj a koordinaci strategií nebo financování výzkumů z mezinárodních fondů v oblasti klimatu, pokud se snižování hladin bude přisuzovat změně klimatu.

Originální publikace: https://www.nature.com/articles/s43247-020-00075-6

Úvodní foto: NASA, Unsplash